Říjen roku 1780. „Dnes prší,“ vyhlédne zklamaně z okna pražské jezuitské koleje astronom Antonín Strnad (1746–1799), budoucí univerzitní rektor. Navzdory panujícímu nečasu ale vyrazí ven.
„Musím všechny údaje o počasí pečlivě zapsat, déšť nedéšť,“ umíní si svéhlavě a začne plnit své každodenní povinnosti tak, jako kdyby nebe nebylo zatažené a nádvoří jezuitské koleje neskrápěly proudy vody.
Světové prvenství
Teplotu a vlhkost vzduchu, údaje o dešťových srážkách a slunečním svitu tu Strnad den co den zaznamenává již dlouhých pět let od roku 1775. Meteorologická budka na měření počasí v Klementinu ale vznikla už roku 1752 a dnes se může pochlubit nejdelší souvislou řadou meteorologických pozorování na světě!
Zapisuje se třikrát denně
Záznamy jsou pravidelně uchovávané po dobu 237 let. Už od 1. ledna 1784 přitom vyhovovaly těm nejpřísnějším parametrům. Prováděly se dokonce třikrát denně.
