Domů     Tajemné lithium: Zlepšuje náladu a odrazuje sebevrahy!
Tajemné lithium: Zlepšuje náladu a odrazuje sebevrahy!
19.9.2022

Přemýšleli jste se někdy nad tím, kde se vzala sedmička ve jméně limonády 7UP? I když oficiálně je to tajemství, jen tak pro štěstí tam asi není…

Osvěžit a zahnat žízeň. Takové cíle si dává vynálezce slavného nápoje Charles Leipe Grigg (1868-1940), přesný recept však až do smrti nikomu neprozradí.

Někteří se domnívají, že 7UP obsahuje sedm tajných ingrediencí. Ovšem právě sedmičce se také blíží atomová hmotnost lithia (6,94).

A náhoda to nejspíš není – v limonádě s původním jménem Bib-label Lithiated Lemon-Lime Soda se lithium skutečně nachází.

Přesněji tedy v té, která je vyrobena mezi lety 1929 až 1948. Poté americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) přidávání lithia do nápojů definitivně zakáže!

Na počátku 30. let minulého století 7UP láká na blahodárné účinky. Foto:twm1340 / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.
Na počátku 30. let minulého století 7UP láká na blahodárné účinky. Foto:twm1340 / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Pozor na množství!

Termální prameny s obsahem lithia jsou již od 19. století proslulé svými léčivými účinky. A konzumentům neunikne hlavně skutečnost, že mají vliv i emoční rozpoložení!

Lithium se stává objektem zkoumání psychiatrů a pomalu i jakousi nevinnou drogou. Kvůli povzbuzujícím účinkům se jeho sloučeniny začnou ve 20. letech 20. století přidávat do piv či limonád. A 7UP je dokonce inzerována i jako lék na kocovinu!

Tak proč nakonec lithium z nápojů zmizí? Protože najednou je ho až příliš! Přimíchává se i do léků, do různých vitamínů či potravinových náhražek a lidé jsou často předávkovaní. Motá se jim hlava, zvrací, trpí třesem a hrozí i poškození ledvin!

Ale když si dáme lithia opravdu jen málo?

Do pitné vody se v úpravnách přidává řada látek. Bude lithium jednou z nich? Foto: cocoparisienne / Pixabay.
Do pitné vody se v úpravnách přidává řada látek. Bude lithium jednou z nich? Foto: cocoparisienne / Pixabay.

Šťastná morčata

V roce 1948 provádí australský psychiatr John Cade (1912-1980) experimenty na Psychiatrické klinice Bundoora na předměstí Melbourne. Jako dobrovolníky si vybere několik morčat.

Co je čeká? Cade jim do bříška vstříkne vzorek moči pacientů trpících bipolární poruchou a zjišťuje, co se bude dít…

Neděje se však nic. Psychiatr zjistí, že moč nemocných a zdravých pacientů se neliší, a rozhodne se tedy roztok kyseliny močové uměle vyrobit. A aby se kyselina lépe rozpustila ve vodě, přidá k ní lithium.

Teprve pak se stane něco nečekaného. Morčata, která dostanou injekci umělé moči s lithiem, jsou najednou mnohem klidnější než předtím!

Živá voda

Tajemství zvláštní moci lithia zatím vědci neprokoukli. Navíc to vypadá, že uklidněním mysli jeho kouzla nekončí – jak ukáže v roce 2014 výzkum amerických a britských vědců, lithium umí potlačit i sebevražedné sklony!

A není tu třeba žádných léků, stačí jen stopové množství, které je obsaženo v pitné vodě.

Když výzkumníci zanalyzují složení vody v různých oblastech a porovnají je se statistikami počtů sebevražd, výsledky jsou naprosto jasné. Kde je ve vodě lithia nejvíce, tam jsou počty dobrovolných úmrtí nejnižší! A bonusem je i méně násilných činů!

Nebude se tedy lithium přidávat do vody plošně, podobně jako třeba fluorid k posílení zubů? Na to prý vědci potřebují ještě mnoho výzkumů…

Z většiny lithia na Zemi se vyrábějí baterie a akumulátory. Foto: Solomon203 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0.
Z většiny lithia na Zemi se vyrábějí baterie a akumulátory. Foto: Solomon203 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0.

Kámen, co není kamenem!

A proč se vůbec lithium jmenuje po kameni (řecky „lithos“), když je kovem? Pokřtí ho tak v roce 1812 švédský chemik Johan August Arfwedson (1792-1841). Lithium totiž objeví k kameni, minerálu zvaném petalit.

Stříbřitě lesklý kov je jedním z nejlehčích prvků na Zemi. Měkký je tak, že ho rozkrojíte kuchyňským nožem, a dokonce plave vodě. Jako velmi nestabilní prvek se ale snadno vznítí!

Lithium dobře vede teplo i elektrický proud. Není tedy divu, že z většiny lithiových zásob se vyrábějí baterie a akumulátory – do telefonů, tabletů, notebooků, koloběžek či do aut.

Lithium je navíc spolu s heliem a deuteriem jedním ze tří prvků, který existoval během Velké třesku. Jeho zdrojem ve vesmíru jsou také explodující hvězdy.

Foto: Úvodní foto: dok1 / Creative Commons / CC BY 2.0. 1, 3: Creative Commons 2: Pixabay
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.