Dovést vodu jako životodárnou tekutinu až k lidským obydlím není snadné. Lidé se o to pokoušeli už ve starověku. Známe například důmyslné římské akvadukty, ale jeden ještě starší technický unikát z této oblasti se nachází i na našem území.
Zajímavý objev učinili v roce 2018 archeologové u Vysokého Mýta při výzkumech předcházejících stavbě dálnice D35. Vyhrabali zde keltské studny a vodovod, obojí datované do poloviny 2. století př. n. l.
„Přibližně metr a půl nade dnem vchází do studny hluboký žlab, který potom pokračuje do míst, kde jsme objevili pozůstatky obydlí,“ vysvětlil tehdy archeolog Radko Sedláček. Unikátní je zde především stáří objevu.
„Situaci můžeme vyhodnotit tak, že se jedná o pozůstatky nejstaršího dochovaného vodovodu ve střední Evropě,“ doplnil ho Jakub Novotný, další z archeologů pracujících na vykopávkách.
Při určování stáří nálezu jim pomohly keramické střepy a zlomek skleněného náramku. Díky vodovodu dokázali Keltové úspěšně hospodařit s vodou zejména v letních měsících.
Kudy vedl tajný akvadukt?
Už jsme se zmínili o tom, že Římané vynikali stavbou vodovodů. V roce 2010 byl vypátrán zdroj vody, který zásoboval starověký Řím, který je zhruba o tři století mladší než náš keltský vovdovod.
Jeden z 11 akvaduktů, bez kterého se město neobešlo, vznikl kolem jezera Bracciano, ležícího 25 kilometrů od metropole, v roce 109 n. l. za vlády císaře Trajana (53–117 n. l.).
Vstup do 1900 let starého podzemního tunelu zakrývaly tajné dveře v místním kostele a objevili je až dva britští filmaři Edward O’Neill a jeho otec Michael. K akvaduktu vedla 125 metrů dlouhá podzemní komora.
Pramenila voda pro Řím u Orsiniů?
Archeologům se v roce 2022 podařilo objevit, kde se přesně nacházel pramen pro poslední z římských akvaduktů císaře Trajána (53–117 n. l.).
Milion obyvatel města tenkrát spotřebovávalo stále větší množství vody, a proto byl v roce 109 dostavěn v pořadí již jedenáctý vodní kanál.
40 kilometrů dlouhý vodovod přiváděl od jezera Bracciano ve středoitalském pohoří Sabatini do Říma tisíce kubických metrů vody a sloužil až do roku 537, kdy ho při obléhání římské metropole zničili Gótové.
Badatelé nedávno studovali staré mapy a došli k názoru, že tato Trajánova vodní cesta pramenila přesně v sídle Santa Fiora, které patřilo zámožné rodině Orsiniů.
Důkazy o existenci pramene potom našli ve zbytcích zdejšího kostela ze 13. století, skrývajícího se pod obřím fíkovníkem.
V kostelních zdech objevili stejný materiál, jaký používali Trajánovi dělníci, a o patro níž nalezli lázně Orsiniů, napojené na pozůstatky akvaduktu.