Domů     Versailles obdivované i zapáchající: Jak to chodilo v hříšném doupěti králů?
Versailles obdivované i zapáchající: Jak to chodilo v hříšném doupěti králů?
1.8.2022

Je to jako v té pohádce o ošklivém kačátku, ze kterého se následně vyklube okouzlující labuť. I Versailles zprvu budí spíše rozpaky.

V původním, prostém venkovském sídle by člověk těžko hledal budoucí mistrovské dílo, honosné sídlo francouzských králů a jejich milenek.

Versailles, to je hlavně příběh dvou Ludvíků, otce a syna, s pořadovými čísly 13. a 14. Zejména díky nim se z ošklivého kačátka vyklube nejznámější zámek ve Francii. Život tu ale není vždy pohádkou.

Zejména kvůli pronikavému zápachu, za který by se nemuseli stydět ani bezdomovci na Hlavním nádraží.

Zprvu jen malý lovecký zámeček

Všechno začne v roce 1607, kdy budoucí francouzský král Ludvík XIII. (1601–1643) přijíždí do Versailles na svou první loveckou výpravu. V příštích letech se do krajiny lesů a luk plných zvěře několikrát vrátí.

Nakonec se mu tu tak zalíbí, že se koncem roku 1623 rozhodne postavit si zde malý lovecký zámeček. Nic okázalého. V podstatě jde jen o to, aby měl kde přespat.

Když ale o pár let později získá do své zprávy celé panství Versailles, rozhodne se své skromné hnízdečko rozšířit. Stále ovšem nejde o nic, co by svou honosností nějak výrazně vybočovalo z řady.

Jde o mistrovské dílo, honosné sídlo francouzských králů a jejich milenek. Foto: pxfuel
Jde o mistrovské dílo, honosné sídlo francouzských králů a jejich milenek. Foto: pxfuel

Chci také takový!

To se změní až s novým mužem na francouzském trůnu – Ludvíkem XIV. (1638 – 1715). Ten Versailles dobře zná. Poprvé sem dorazí jako malý kluk v roce 1641, kdy tu najde azyl poté, co v královském zámku Château de Saint-Germain-en-Laye propukne epidemie neštovic.

Od té doby sem ještě párkrát zajede na lov, jinak se ale o Versailles nijak zvlášť nezajímá.

A to až do roku 1661, kdy se jako host účastní slavnosti, pořádané jeho vrchním správcem financí Nicolasem Fouquetem (1615–1680) v jeho rezidenci Château de Vaux-le-Vicomte. Král je přepychovým barokním zámkem doslova učarován.

Zároveň ale jen těžko potlačuje naštvání z toho, že nějaký úředník má luxusnější sídlo než samotný panovník. A kde na to všechno vlastně vzal? A tak je Fouquet brzy po slavnosti zatčen a uvězněn za zpronevěru veřejných prostředků.

Hlavním městem Francie

Všechno zlé je ale pro Ludvíka k něčemu dobré. Fouquet mu ukázal cestu, kterou král začne ještě ten samý rok vyšlapávat. Najme ty, kteří mají na svědomí Château de Vaux-le-Vicomte.

Největší machry své doby, architekta Louise Le Vaua (1612–1670), malíře Charlese Le Bruna (1619–1690) a hlavně jednoho z největších zahradních architektů historie Andrého Le Nôtra (1613–1700), aby stejně velkolepým způsobem přetvořili i Versailles.

Má s ním totiž velké plány. Chce z něj udělat své nové sídlo, čímž by se palác stal de facto hlavním městem Francie. Drtivou většinu vybavení interiérů už má. Nechá je přivézt z Fouquetova zámku.

Než se sem král spolu se svým dvorem v roce 1682 definitivně přesune, vyroste z loveckého zámečku pod rukama více než 30 000 dělníků přepychový komplex, v jehož zvelebování budou pokračovat i Ludvíkovi nástupci.

On sám si dává obzvláště záležet hlavně na rozlehlých, pečlivě udržovaných zahradách se stovkami soch a fontán.

Na Versailles je radost pohledět... Foto: pxfuel
Na Versailles je radost pohledět… Foto: pxfuel

To je puch

Omamná vůně, která se ze zahrad v důsledku neuvěřitelného množství rostlin a stromů neustále line, až se některým obyvatelům dělá nevolno, není ovšem jediný pach, který ve Versailles „krášlí“ ovzduší.

Ti, kteří před vůní květů utečou ze zahrad do zámku, si paradoxně moc nepomohou. Chodbami se tu totiž line silný puch, vzhledem k tomu, že s dodržováním hygieny si tady nikdo hlavu neláme.

K vykonávání potřeb tu sice slouží nočníky, často se ale stává, že když si ženy chtějí ulevit, prostě si vyhrnou sukně a vymočí se tam, kde zrovna stojí. Muži oproti tomu pravidelně močí mimo jiné z balustrády (ozdobného zábradlí) uprostřed královské kaple.

Chodby i nádvoří jsou tak plné moči a fekálií, které ostře kontrastují se stovkami místností zdobených zlatem, benátskými zrcadly a nejdražšími tapetami. Obsahy nočníků se navíc často prostě vyhazují z okna.

Jednou je takto „voňavým dárečkem“ trefena samotná manželka krále Ludvíka XVI. (1754–1793) Marie Antoinetta (1755–1793), když se prochází po nádvoří.

Splachovací záchod jen pro vyvolené

Dědeček jejího muže Ludvík XV. (1710–1774) je přitom majitelem prvního splachovacího záchodu ve Versailles. Do jeho komnat je mu nainstalován v roce 1738. Jedná se ovšem o luxus jen pro vyvolené, respektive vyvoleného.

Většina dvořanů žijících v paláci je nucena dál používat starý dobrý nočník. Když například roce 1749 požádá o splachovací záchod Ludvíkova milenka Madame de Pompadour (1721–1764) nepochodí. Výkaly a moč ale nejsou jediným zdrojem zápachu.

Navzdory tomu, že Versailles disponuje tekoucí vodou a lázněmi, se většina místního obyvatelstva vyhýbá mytí jako čert kříži. Takový Ludvík XIV. se za celý život vykoupe pouze třikrát.

….a to zevnitř i zvenčí. Foto: pixabay
….a to zevnitř i zvenčí. Foto: pixabay

Koupání vás může zabít!

Tehdy jsou totiž lidé přesvědčeni, že voda je šiřitelem nemocí. V důsledku toho dokonce sám král povzbuzuje své dvořany, aby se vůbec nekoupali. Většině tak stačí k očistě mokrý hadřík.

A vzhledem k tomu, že ve Versailles a přilehlých pozemcích žije v jednu chvíli přes 10 000 členů královské rodiny, aristokratů, vládních úředníků, sluhů a vojenských důstojníků, je zápach, linoucí se chodbami, téměř na úrovni chemických zbraní.

Maskován je hlavně parfémy.

Vedlejším účinkem nedostatečné hygieny ve Versailles jsou mimo jiné i vši. Hlavně kvůli nim nosí mnoho francouzských aristokratů paruky, ze kterých je daleko snazší havěť dostat než z vlastních vlasů.

Špinavé tělo, čisté spodky

Zatímco mytí je ve Versailles zapovězené, nošení čistého prádla naopak takřka povinností. Hlavně toho ze lnu, u kterého se věřilo, že dokáže absorbovat špínu. Nošení čisté bílé košile je navíc považováno za znak bohatství.

Kvůli tomu si třeba Ludvík XIV. mění košili i několikrát denně, stejně jako spodní prádlo.

Foto: pxfuel, pixabay Tit Foto: pxfuel
Související články
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
reklama
historie
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.