1. Jak to všechno začalo
S tím, jak se blíží ke konci lunární expedice programu Apollo, NASA intenzivně řeší, do čeho se pustí po něm. V plánu toho má hodně – od velké družicové stanice pro 12 osob až po let lidí na Mars.
Jejich vize ale na začátku 70. let oseká americký prezident Richard Nixon (1913–1994), který prohlásí, že na vývoj nedá víc jak 5 miliard dolarů.
Přednost tak dostane laicky řečeno znovupoužitelné letadlo pro lety do vesmíru, tedy raketoplán, určený k letům na oběžnou dráhu.
Veřejnost se o zahájení programu Space Transportation System (Vesmírný dopravní systém), kterému ale málokdo řekne jinak než Space Shuttle, ve volném překladu dopravní prostředek pro kosmickou kyvadlovou přepravu, dozví z Nixonových úst v lednu 1972. Ten tehdy ještě netuší, že půjde o nejdéle trvající americký kosmický program, který v celosvětovém měřítku překoná jen sovětský, nyní ruský program Sojuz.
2. Columbia jako první
Jméno dostane podle první americké lodi která obepluje zeměkouli. Od té chvíle uplyne 191 let, když Columbia opět zboří jeden milník. Tentokrát ne jako plavidlo, ale jako vůbec první raketoplán, který si to pod hlavičkou Space Shuttle namíří ke hvězdám.
Má přitom dva roky zpoždění. Původně má odstartovat už na konci roku 1979, tehdy ho ale zastaví problémy s motorem a systémem tepelné ochrany. Druhý pokus, naplánovaný na 12. dubna 1981, tedy na den 20. výročí prvního letu člověka do vesmíru, už vyjde. Během 54 hodin s dvoučlennou posádkou 36krát obletí Zemi.
3. Sověti pozadu
Sovětský svaz samozřejmě nechce, co se raketoplánů týče, zůstat pozadu, a tak přijde s Eněrgija-Buran, největším a nejdražším programem sovětské kosmonautiky. V rámci něho je postaveno nebo se alespoň začne stavět několik strojů.
Do kosmu se ale nakonec podívá jen jeden jediný. Dne 15. listopadu 1988 absolvuje raketoplán Buran svůj první a zároveň poslední kosmický let. Bez posádky, řízený automatikou. Na víc se Sověti nezmůžou. V roce 1993 je program z finančních důvodů stopnut.
4. 135 startů
Celkem vzlétnou raketoplány v programu Space Shuttle ke hvězdám 135x. Na jejich palubách se vystřídá 355 různých lidí (306 mužů a 49 žen) ze 16 zemí světa. Nejdelší misi absolvuje Columbia.
Probíhá během listopadu a prosince 1996 a trvá 17 dní, 15 hodin, 53 minut, 18 sekund. Dohromady stráví pětice raketoplánů na misích 1 322 dní, 19 hodin, 21 minut a 23 sekund. Zemi nejvícekrát obletí Discovery. A to přesně 5830x. Než je v roce 2011 program ukončen, spolyká téměř 200 miliard dolarů.
5. Dohromady dají teleskop i vesmírnou stanici
Raketoplány se samozřejmě nevydávají do vesmíru jen tak prolétnout, nýbrž v rámci misí plní určené úkoly, a to často klíčové pro to, aby člověk mohl objevovat tajemství temného světa nad ním.
V roce 1983 například Columbia v nákladovém prostoru vynese poprvé mezi hvězdy evropskou laboratoř Spacelab. V roce 1990 dopraví raketoplán Discovery na oběžnou dráhu Země slavný Hubbleův teleskop.
V následujících letech k němu raketoplány podniknou několik servisních misí. Stejný raketoplán vezme v říjnu 1998 po 36 letech zpátky do kosmu Johna Glenna (1921–2016), který se v únoru 1962 stane prvním Američanem, který obletí naši planetu.
Vesmírný comeback z něj udělá v té době nejstaršího astronauta v historii. Americké raketoplány na svých misích samozřejmě nevynechají ani dvě kosmické stanice.
V rámci programu Shuttle-Mir přiváží na ruskou stanici Mir zásoby a dočasně zvětšují obytné i pracovní prostory. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je dokonce hlavně jejich zásluha.
Mezi lety 1998 a 2011 totiž dovezou do vesmíru většinu stavebních dílů této stanice.
6. Jeden zůstane na ocet
Raketoplánů je nakonec vyrobeno celkem šest. Jako první „sjede z linky“ Enterprise. To se píše rok 1976. Pár měsíců je používán pro testovací lety v atmosféře, v plánu je ovšem jeho přeměna na plnohodnotný stroj, schopný vzlétnout do vesmíru.
Jenže se následně přijde na to, že taková procedura by stála víc, než postavení úplně nového raketoplánu. A tak je nakonec místo Enterprise, přestavěn testovací stroj, označený jako STA-099, později pojmenovaný Challenger.
Kromě něj vzlétnou ke hvězdám ještě další čtyři raketoplány – Columbia, Discovery, Atlantis a Endeavour. Enterprise místo toho skončí jako exemplář na různých světových výstavách a leteckých přehlídkách.
7. Poslední let
Když 8. července 2011 vyrazí raketoplán Atlantis na svou 33. a poslední misi, řada zaměstnanců NASA má na krajíčku. Jde totiž zároveň o úplně poslední let raketoplánu z programu Space Shuttle. Ten je po 30 letech kosmických misí ukončen. Návrat Atlantis 21. července udělá definitivní tečku za érou těchto strojů.
8. Na důchod do muzeí
Z šesti raketoplánů programu Space Shuttle jich lze v současnosti na vlastní oči spatřit už jen čtyři.
Challenger a Columbia jsou zničeny při tragických nehodách v roce 1986, respektive 2003. Zbylá čtyřka je k vidění na různých místech po USA. Enterprise je vystaven v Intrepid Sea, Air &
Space Museum v New Yorku, přičemž aby se tam vůbec vešel, musely být tři historické letouny přesunuty do jiného muzea.
Discovery stojí v muzeu Steven F. Udvar-Hazy Center ve Virginii, Atlantis je v areálu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a Endeavour v California Science Center v Los Angeles.
9. Dvě děsivé tragédie
Program Space Shuttle poznamenají dvě děsivé tragédie. Od sebe je dělí 17 let a při obou zahyne celá sedmičlenná posádka. Devětkrát úspěšně zamíří raketoplán Challenger do vesmíru, desátá mise 28. ledna 1986 se mu ale stane osudnou.
Vinou poruchy těsnění exploduje pouhých 73 sekund po startu. Raketoplán Columbia pak 1. února 2003 během návratu na Zemi doplatí na poškození tepelného štítu, kvůli kterému se ve výšce přibližně 63 kilometrů rozpadne. Jeho zkáza předznamená konec éry raketoplánů.
10. Jméno Enterprise až na nátlak trekkies
Když v roce 1974 začne montáž raketoplánu Enterprise, je původně označován úplně jiným jménem – Constitution, tedy ústava.
Jenže to se vůbec nelíbí fanouškům sci-fi seriálu Star Trek, a tak Kongres, NASA, hlavně ale Bílý dům doslova zavalí dopisy s žádostí, aby byl raketoplán pojmenován Enterprise.
Je jich tolik (údajně stovky tisíc), že sám prezident Gerald Ford (1913–2006) nakonec nařídí úředníkům NASA, aby název změnili. Herci ze seriálu se pak účastní slavnostní ceremonie při uvedení stroje do provozu.