Kostelů se v naší zemi vyskytuje jako hub po dešti. Praktická větší i menší vesnice se pyšní více či méně výpravným kostelíkem. Kdo ale v průběhu staletí financoval stavbu kostelů hlavně v malých městech a vesnicích?

V některých případech poskytla peníze a mnohdy i pozemek na stavbu kostela místní šlechta, tedy majitelé daného panství. Jinde se pomalu financovalo z menších darů zapálených věřících, proto stavby často trvaly velmi dlouho.

Běžely roky, než se podařilo shromáždit potřebný obnos. A někdy štědře přispěla i církev.

Peníze se nabalují

Stavby kostelů byly velmi nákladné a obtížně se na ně sháněly příspěvky nejenom v malých městech a vesnicích, ale dokonce i v samotné Praze. Nejednou se proto kostely financovaly z více zdrojů najednou.

Každý dal něco, na církevní příspěvek nebo obnos od šlechticů se nabalovaly dary ostatních. Na ty nejvýznamnější církevní stavby neváhali někdy přispět i panovníci, současní i bývalí.

Pomůže Ferdinand i František

Například pro stavbu kostela sv.

Václava na pražském Smíchově poskytl roku 1875 celkem 30 000 zlatých bývalý císař Ferdinand V. Dobrotivý (1793–1875), dále tehdejší panovník František Josef I. (1830–1916) daroval 5000 zlatých, arcivévoda František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802–1878) přispěl 2000 zlatými.

Loterie na Žofíně vynesla 31 419 zlatých, sbírka od lidí 29 378 zlatých, náboženská matice přidala 60 000 zlatých, úroky pak činily 22 933 zlatých. Teprve potom bylo dost finančních prostředků na stavbu.