Na naší planetě se nejspíš nenajde moc lidí, kteří by netušili, čím se zabývá projekt SETI. Pátrání po mimozemských civilizacích je samozřejmě lákavým tématem, i když je pravda, že příliš informací, zajímavých pro laickou veřejnost, nám neposkytuje.

Srpen roku 1977 je ovšem senzační výjimkou.

Toho dne je radioteleskop Big Ear, patřící Státní univerzitě v americkém státě Ohio zamířen na souhvězdí Střelce. Astronom Jerry Ehman provádí rutinní kontrolu výstupu z počítače.

To, co vidí, ale vypadá úplně jinak než všechny dosavadní zaznamenané signály. Na okraj papíru si v tu chvíli poznamená tři písmena, která jsou v angličtině vyjádřením nadšeného překvapení:

WOW! A právě tato písmena v tu chvíli dávají jméno i neobvyklému signálu z hvězd, který dodnes nikdo nedokázal pochopit.

Třicetkrát silnější signál

„Vůbec jsem v tu chvíli nedokázal přemýšlet – byla to nejpodivnější věc, jakou jsme do té doby zachytili,“ vzpomíná později Ehrman. Signál svou intenzitou třicetkrát převyšuje galaktický šum, tedy běžné radiové signály vytvářené vesmírnými tělesy.

Vzhledem k tomu, že radioteleskop je umístěn na povrchu Země a ta se otáčí, nemůže Big Ear zachytit delší pasáž vysílání než 72 sekund. Tak dlouho také trvá WOW. Co ho ale k Zemi vyslalo?

Příznivci záhad samozřejmě rádi spekulují o signálu mimozemské civilizace. Ti, kdo se snaží stát pevněji nohama na zemi, hledají přirozené příčiny. Příliš jim to však nejde.

Pulzar, kometa, nebo my sami?

Obyčejná hvězda by podle odborníků takový signál nikdy nemohla vytvořit. Za původce je proto nějakou dobu považován některý z pulzarů – rotujících neutronových hvězd, produkujících elektromagnetické záření.

Jenže ty vzhledem ke své rotaci vysílají v pravidelných intervalech a těžko se může stát, že by vyslaly jediný signál a navždy se odmlčely. Neujímá se ani hypotéza, podle níž je původcem signálu WOW kometa.

Ta by sice mohla signál vyslat a pak nadobro zmizet v hlubinách vesmíru, ale přestože v té době se poblíž nacházely dvě komety, ani jedna nebyla na správném místě, a navíc by nebyla schopna vyvinout signál o takové intenzitě.

Vyloučit se podaří i možnost, že by snad šlo o odraz pozemského signálu, který se vrátil zpět na místo svého vzniku.

Jenom jednou a navždy dost

Signál WOW je výjimečný z mnoha důvodů, ale především je neopakovatelný.

Přestože v následujících desetiletích technika výrazně pokročila a specialisté z mnoha zemí se pokoušejí zaměřit do známé oblasti souhvězdí Střelce a signál znovu zachytit, nikdy neuspějí. Nedaří se to na sklonku 80. let.

i když vědci mají k dispozici anténní soustavu META v Oak Ridge, a žádný výsledek nepřinesou v následujícím desetiletí ani opakované pokusy s využitím radioteleskopů Very Large Array v Novém Mexiku, mnohonásobně výkonnější než starý Big Ear.

A kdo snad spoléhal na radioteleskop o průměru 26 metrů na Tasmánské univerzitě v Hobartu, i ten byl zklamán. Signál WOW už k našim přístrojům nikdy nedolehl.

Rozluštíme zprávu z neznáma?

Ani po pětačtyřiceti letech stále nejsme o nic moudřejší a výčet možných přirozené příčiny zrodu signálu WOW se zkracuje. Možná se tak budeme muset přece jen vrátit k oné bláznivé teorii o zprávě inteligentních bytostí z dalekého vesmíru. A čekat, jestli se ještě někdy ozvou.