„Druhá protektorátní sezona 1939/40 proběhla v řádných termínech, bez zásahů zvnějšku nebo vynucených přestávek.
Jenom jarní část začala vzhledem k počasí s týdenním zpožděním,“ uvádí současný sportovní publicista Zdeněk Zikmund o fotbalové lize v době trvání Protektorátu Čechy a Morava.
Poznamenává také, že se návštěvnost zápasu v kopané v době protektorátu dokonce zdvojnásobila a na derby pražských klubů Sparty a Slavie později nikdy nedorazilo méně než 30 tisíc diváků.
Jedním ze sparťanských věrných je i komik Vlasta Burian (1891–1962), který za klub v letech 1914‒1916 dokonce aktivně hraje v brance.
Klub podrží věrného
Fotbalisté Sparty ho později podpoří v nelehkém období. V procesu kvůli kolaboraci, který má pod palcem Státní bezpečnost, čelí Burian 8, června 1946 obvinění v pražském Malém sále Městské lidové knihovny. Dopustit se má provinění ve třech bodech.
První, že se hlásil k německé národnosti, druhý, že spolupracoval s Němci a propagoval nacismus, podle třetího pak jeho společenské styky s Němci přesahovaly míru nutnosti.
Komikovi nakonec pomůže k vyvrácení obvinění a následnému osvobození i jeden z dokumentů čtených na závěr: dopis fotbalového klubu AC Sparta, který vyzdvihuje Burianovo vlastenectví.
Zaměstnával bývalé hráče
„Po válce, kdy byl nařčen z údajné kolaborace, mu Sparta vystavila osvědčení, že se choval po celou dobu německé okupace vlastenecky bezúhonně, zachránil některé hráče jako Říhu, Ludla, Zástěru, Horáka a další lidi před nasazením do tzv.
třetí říše,“ uvádí o podpoře Sparťanů současný autor Ivan Vápenka. Sparťané mu ostatně mají co vracet. Když jeho oblíbený klub vyhrával, nikdy neváhal a vždy velkoryse pohostil celou fotbalovou jedenáctku i s fanoušky.
Když prohráli, nestála jeho nálada za nic a promítlo se to i do jeho večerního divadelního představení. Klub podporoval i štědrými příspěvky na nákup hráčů. Pomáhal také přímo fotbalistům.
Některé z nich, a to nejenom členy Sparty, po skončení sportovní kariéry zaměstnal ve svém divadle. Příkladem je třeba František Plodr (1896‒1957), u kterého Burian překousl i jeho podřadné herectví.
Odbojáři s míčem
Do odboje se zapojili i někteří fotbaloví funkcionáři jako například Josef Nestával (1900‒1976), předseda fotbalové SK Viktoria Žižkov. V březnu 1942 je zatčen a odsouzen na doživotí.
Druhé odsouzení na doživotí aktivního národněsocialistického politika z kruhu blízkých Miladě Horákové čeká v roce 1950 v rámci procesu s doktorkou Horákovou.
Nakonec je podmínečně propuštěn v roce 1953. Zatčen a popraven byl i Jindřich Žilka (1886‒1942), předseda AC Sparty Prahy a Josef Bidlo (1890‒1943), předseda ligové komise (dnes by tomu odpovídala zřejmě funkce ředitele nejvyšší fotbalové soutěže).
