Jaký je rozdíl mezi mozkem ptáka a člověka? Například v mozkové kůře. Právě té vděčíme za naši vysokou inteligenci. Minimálně v porovnání se světem zvířat. A hlavně ptactva.

To má totiž mozkovou kůru velice tenkou. Můžeme tedy říct, že jsou ptáci zkrátka hloupí? Kdepak. Ptáci tuhle funkci evolučně delegují na jiné části. Třeba takzvané žíhané těleso v koncovém mozku.

Kanadský profesor Louis Lefebvre se v 90. letech pustí do zajímavého projektu. Mapuje inteligenci ptáků a sestavuje jejich „žebříček chytrosti“. Za ptáky s nejvyšší inteligencí nakonec označí krkavcovité. V čem jsou vrány, havrani, kavky a sojky tak dobré?

Nad věcmi intenzivně přemýšlí. Největší šok ale zažijí vědci s novokaledonskými vránami.

Tyhle vychytralé krasavice žijící na ostrově nedaleko Austrálie totiž k získání potravy v podobě tlustých larev žijících v útrobách dřeva neváhají použít nástroje, které si samy vytvoří!

Pokud se ukáže, že vynález nefunguje podle jejich představ, předělají ho na „jiný model“. Vrány novokaledonské navíc vývoj nástrojů i postup, jakým je použijí, promýšlí na několik kroků dopředu.

Jejich vynálezy mají specifický tvar podle toho, zda je daná vrána pravák či levák!

Tisíce úkrytů i ryzí zlodějina

Výzkum biologů z Oxfordské univerzity ukazuje i na modře zbarvené sojky západní (Aphelocoma californica). Nenápadný ptáček má pořádného fištróna. Jídlo si schovávají na víc míst, aby byla při vykradení spižíren škoda minimální.

Na nehostinná období mají tisíce úkrytů rozesetých na několika kilometrech čtverečních.

Výzkum prokáže věci, nad kterými překvapeně kroutí hlavou i ornitologové – například, že sojky vědí, co je v které z tisíců skrýší, protože je vybírají podle rychlosti expirace nashromážděných lahůdek. Sojka je také podezřívavá.

Takové chování je u ptáka zaznamenáno zřejmě poprvé. Pokud ji u ukládání jídla někdo spatří, později ho nenápadně přemístí jinam. Takhle se chovají hlavně ty sojky, které již okradly někoho jiného a čekají tudíž to samé od okolí. Jde o důkaz teoretického myšlení.