Sebevědomý mladík pohrdavě hledí do tváře soudce. Ten s ním nemá shovívavost. „Budete potrestán podle zákona. Jestliže se člověk vloupá probouráním zdi do domu bude před tímto otvorem usmrcen a zahrabán,“ cituje.

Zloděje, který vnikl za účelem krádeže do sousedova domu v Babyloně čeká trest smrti. 

Šestý král Babylonie, Chammurapi (vládne 1792-1750 př. n. l.), učiní ze svého sídelního města centrum velmi mocné říše. Ke klidu a pořádku v ní přispějí i zákony vytesané akkadským klínovým písmem do mohutné čedičové stély vysoké 2,25 metru.

Na jejím vrcholu je zobrazen, jak na výraz úcty zvedá svoji pravou paži. Dává tak světu na vědomí, že zákony nedal Babylonu on, ale bůh Slunce Šamaš.

Sbírka obsahuje 282 zákonů a řeší nejenom trestné činy, ale i rodinné vztahy včetně uzavření manželství nebo výběr daní či pravidla obchodu. Za loupež je vyměřena smrt. Dokáže-li oloupený popsat oč přišel, obec mu ztrátu nahradí.

Využije-li hasič ohně k vykradení domu postiženého, bude sám hozen do ohně. Chammurapiho zákoník ale není jedinou starověkou sbírkou právních předpisů. Konkurují mu i další, které jsou dokonce starší. Uru-ka-ginův zákoník se rodí v období kolem roku 2350 př. n.

l. ve městě Lagaš, tedy dnešním nalezišti Tell el-Hiba v Iráku.

Tvrdý trest za cizoložství

„Nestydíš, se za svůj odporný čin? Podle zákona budeš ukamenována,“ vykřikne soudce sumerského města Lagaš ortel nad hříšnou ženou, která svedla ženatého souseda. Za chvíli ji čeká trest. Do kamenů už se vyrývají zápisy, líčící její hnusný skutek.

Nebohá žena zemře pod jejich sprchou. „Soudí se, že důvodem pro tak tvrdý trest za ženské cizoložství byl fakt, že mohlo dojít k oslabení pokrevní linie,“ píše současný britský Lewis Lyons. Sumerové přirovnávají takový skutek ke svatokrádeži.

Zajímavé je, že se podobný trest pro cizoložnice objevuje v Chammurapiho zákoníku, v zákonících Židů i antických Řeků.  Kamenování čeká také lupiče.

Zabrání útisku chudiny

„Vykonávám spravedlnost, která dodržuje boží zákony,“ prohlašuje kolem roku 2350 př. n. l. Uru-ka-gina, král města Lagaš. „Zapište všechny dosud známé zákony do jediné sbírky,“ přikazuje.

„Přestože jeho psaný zákoník nalezený nebyl, došlo k nálezu dokumentu o právní reformě,“ vysvětluje Lyons odkud pocházejí naše zprávy o lagašských zákonech.

„Celá populace má právo znát oprávněnost každého uznání viny a každého trestu.“ prohlašuje král a zdůrazňuje, že se svým zákoníkem snaží zabránit tomu, aby výše postavení lidé zneužívali právo ve svůj prospěch a docházelo k útisku chudších vrstev.

Neposlušné čeká prokletí

Pravděpodobně se Uru-ka-ginův zákoník stává podkladem ke vzniku pozdějších mezopotámských zákonů. Zakládají se totiž na podobných principech a mají zároveň podobnou strukturu.

Po prologu následuje božské ustanovení, které označuje krále jako vládce města, poté jsou vypsána nařízení a text končí výstrahou: „Kdo nebude zákony dodržovat, bude proklet.“