Vesničané hloubí studnu. Když jsou teprve několik metrů pod zemí, začnou ztrácet půdu pod nohama a propadají se kamsi do hlubin. Když dopadnou na vlhkou zem a prach se usadí, pomalu se rozhlížejí. V temné místnosti na ně hledí stovky ozbrojených hliněných bojovníků…

Takhle vypadá objevení terakotové armády podle pověsti, kterou většina lidí považuje za pravdivou. Ve skutečnosti je událost o něco méně dramatická.

To však nic nemění na tom, že nález je fantastický a dost možná předznamenává nejspíše největší objev v historii archeologie.

Rolníci odhalí tisícileté tajemství

Zhruba padesát kilometrů od čínského města Sien-jangu se nachází hora Li. Poblíž té je podle historických záznamů pohřben první velký čínský císař Čchin Š’-chuang-ti (258 př. n. l. – 210 př. n. l.).

Zda se tam hrobka skutečně nachází, to však nikdo blíže nezkoumá. To se změní v roce 1974. Na jaře totiž v přilehlé vesničce Lin-tchung rolníci kopou studnu, jak jsme již zmínili v úvodu.

Několik metrů pod zemí je překvapí velké množství na první pohled letitých keramických střepů, hrotů šípů a dalších předmětů. Oproti pověsti se ale nepropadnou, ale prostě nález ohlásí archeologům, kteří se na místo vypraví. Všechny pak ohromí to, co dalšího tým výzkumníků odhalí.

Armáda z červené hlíny

V podzemí je objevena obrovská komora plná lidských soch v nadživotní velikosti. Ty představují starověké čínské vojáky, kteří nehybně stojí v řadách. Jsou jich stovky a vypadají, jako by šlo o skutečné lidi.

Mají zbroj, jež je i po tisících let pod zemí stále lesklá a ostrá, a žádné dvě sochy nemají stejnou tvář. Když sochy jejich dávný tvůrce vyrobí, nechá je také nabarvit. Náhlý přístup vzduchu do komory však způsobí, že barva vezme zasvé.

To však terakotové armádě, jak je nová senzace nazvána (podle keramického materiálu, z nějž jsou vojáci vyrobeni), nikterak neubírá na působivosti. Mezi vojáky jsou k vidění také muzikanti, artisté, nebo dokonce velmi realisticky vyvedení koně.

Je jasné, že obrovská série soch je vyrobena k obzvlášť výjimečnému účelu. Vědcům pomalu začíná docházet, co s největší pravděpodobností odhalili.

Hrobka Prvního císaře

V průběhu následujících let jsou odkryty čtyři další komory plné soch. Některé jsou poničené, ale většina jich je v perfektním stavu.

Nyní již není nejmenších pochyb o tom, že podivná sbírka hliněných vojáků je součástí hrobky císaře Čchin Š’-chuang-tiho, kterému Číňané říkají První císař.

Podle historiků si ji pro svůj pohřeb sám nechá zhotovit, aby jej hlídala na onom světě. V mnohém se tak podobá dávným Egypťanům, kteří se rovněž nechávají pohřbívat s celou výbavou. Jak se však později ukáže, tato hrobka nejspíš ty egyptské dalece předčí.

Město ze záhrobí

Rozsáhlé analýzy okolního podzemí posléze odhalí několik desítek budov, které jsou součástí celého pohřebního komplexu.

Pečlivé bádání v dobových kronikách a mravenčí práce historiků ukážou, že První císař se před smrtí rozhodne nechat si postavit jako hrobku repliku města, ve kterém žije, včetně jeho obyvatel. To je další z důvodů, proč nechá vytvořit i terakotovou armádu.

Kopie města je poměrně přesná a obsahuje kupříkladu skutečnou kanalizaci, ačkoli jako mrtvý ji panovník zcela jistě potřebovat nebude. Uprostřed stojí velký palác, ve kterém, jak se vědci domnívají, leží císařova mumie. Dosud však nebyla odkryta, pro což mají archeologové poměrně pádné důvody.

Samostříly a řeka rtuti

Kromě toho, že odkrývání hrobky je náročné technicky, protože náhlý přísun vzduchu může cennosti nenávratně poškodit, je tu ještě jiný problém.

Podle dobových zvyklostí je totiž hrobka doslova prošpikovaná nástrahami, které mají případné vykrádače hrobů od jejich zvrhlého úmyslu odradit. V případě místa posledního odpočinku Prvního císaře to ostatně potvrzují také kronikáři.

Mluví se o samostřílech, které se spustí otevřením dveří, nebo dokonce o řekách plných toxické tekuté rtuti, která zabije každého, kdo by se chtěl k císařovu pokladu přiblížit.

Archeologové to napřed pokládají za povídačky, posléze ale vyjde najevo, že půda v okolí hrobky obsahuje velmi neobvyklé množství rtuti.

Vzhledem k tomu, v jak perfektním stavu jsou zbroje vojáků terakotové armády, se dá předpokládat, že i případné samostříly a další nástrahy v hrobce by mohly být plně funkční i dnes.

To, co jsme dosud pokládali pouze za výplody fantazie scenáristů dobrodružných filmů, je tak možná realitou.

Čínská vláda bádání ukončí

Když se rozkřikne, že hrobka sice možná ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty, ale že je střežena mnoha složitými nástrahami, tak archeologů, kteří by se chtěli odkrýváním hrobky zabývat, výrazně ubude.

Kromě toho čínská vláda jakékoli další bádání zakáže. Patrně z obav, aby cenné poklady nebyly poškozeny. Historici se posléze rozhodnou část terakotové armády zasypat zeminou, aby byla zachována také pro budoucí generace.

Říká se ale také to, že se vědci vyděsili něčeho uvnitř. Co děsivého císařova hrobka ukrývá, to se však na veřejnost nikdy nedostane…