Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3. Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy.
Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91 milionu m3.
Značný potenciál
„Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy.
Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).
V loňském roce jezdilo po českých silnicích celkem 29 610 vozidel poháněných CNG. K pohonu svých firemních flotil či vozových parků MHD právě tímto palivem se rozhodlo hned několik společností a měst.
Například počet autobusů vzrostl o více než sto na celkových 1 830. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic.
Přestože se v minulosti jako dostatečný počet pro ČR zmiňovala hodnota dvou set stanic, v loňském roce jich v tuzemsku přibylo dalších devět a jejich celkový počet dosáhl již 228.
„Ještě větší nárůst zájmu pozorujeme v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu.
Její výhodou jsou jak nízké emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd,“ sdělila Kovačovská s tím, že celková spotřeba LNG se meziročně zvýšila o 178 % na 3,8 milionu m3 a počet tahačů se v tuzemsku ztrojnásobil.
Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice.
Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG.
Výborná infrastruktura
„Právě díky rozsáhlé infrastruktuře, rozvoji technologií a dostupnosti má zemní plyn klíčovou roli při naplňování cílů snižování emisí v dopravě.
V dlouhodobém horizontu navíc význam a přínos plynové mobility ještě vzroste vlivem zvýšení podílu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů.
Díky tomuto ozeleňování paliv se bude emisní stopa plynů v dopravě dále snižovat, případně bude dokonce negativní, ať už jde namátkou o výrobu BioCNG a BioLNG z kejdy či bioodpadu,“ nastínila Kovačovská.
„Několik českých měst také zahájilo projekty na výstavbu vlastních bioplynových stanic za účelem využití získaného obnovitelného plynu pro potřeby městské hromadné dopravy.
V příštích měsících budou navíc zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice, konkrétně na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích.
A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uzavřela Lenka Kovačovská.
