Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je z hlediska hmotnosti, zhruba 150 tun, tím největším živočichem na naší planetě, přesto se i tak musí mít na pozoru, minimálně před kosatkami.
Již nějakou dobu se ví, že kosatka dravá (Orcinus orca) si jako jediný predátor, nepočítaje člověka, troufne i na takového žraloka bílého (Carcharodon carcharias), běžně se však spokojí s rybami či tuleni.
Vůbec poprvé však byl nyní zdokumentován případ, kdy kosatky zabily a snědly největší zvíře na světě – dospělého plejtváka obrovského.
Výzkum trvá už dva roky
Ačkoli je to předmětem studie, která byla oznámena koncem ledna 2022, první zaznamenaný útok se ve skutečnosti odehrál již v březnu 2019, kdy ho zachytili výzkumníci z australského Centra pro výzkum kytovců (CETREC) a projektu ORCA. Od té doby vědci zaznamenali více podobných napadení velkých velryb.
Všechny případy spojuje fakt, že skupiny kosatek při nich byly vždy vedeny samicemi.
„Když jsme dorazili, asi 14 kosatek útočilo na značně většího plejtváka, přičemž útok vedla samice kosatek. Už při příjezdu jsme si všimli zranění na temeni hlavy s obnaženou kostí. Hřbetní ploutev chyběla, nepochybně ji ukously kosatky.
Vpředu i vzadu byly patrné stopy po zubech, a to dokonce až k ocasu,“ uvedla členka týmu Isabella Reevesová, která je kandidátkou na doktorát na australské Flinders University.
Loví v hejnu
Přestože se badatelé domnívali, že by kosatky mohly plejtváky lovit, jednalo se o neověřené domněnky. V tom, co je popisováno jako koordinovaný útok, některé kosatky narazily do boků většího zvířete a okousaly kusy kůže a tuku, zatímco jiné šly po jeho hlavě.
Výzkumníci dokonce zaznamenali chvíli, kdy kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. Poté, co se mršina potopila, zůstalo v oblasti přibližně 50 kosatek, které si pochutnávaly na kouscích masa.
„Tato studie v kombinaci s naším nedávným výzkumem zdůrazňuje potřebu lepšího porozumění populaci kosatek, abychom mohli lépe určit jejich dopad na mořský ekosystém v australských vodách,“ říká vedoucí vědec John Totterdell z CETREC.