Králové a panovníci starého Egypta nesli označení faraon. Literatura uvádí, že faraoni byli potomky bohů, a tedy také bohové. Dnes se ví, že tato interpretace není přesná. Přesto na většinu z nich nahlíží historie jako na osoby hodné zapamatování.

Snofru (doba vlády 2543–2510 př. n. l.)

Snofru byl prvním panovníkem 4. dynastie a z historických záznamů je patrné, že šlo o velmi aktivního faraona. Egyptská říše během jeho vlády zesílila a zbohatla.

Upevnil postavení Egypta v civilizovaném světě a spojil postavení panovníka jakožto vládce a boha v jedné osobě. Moc posiloval a rozšiřoval na další území vojenskými výboji.

Chufu (doba vlády 2509–2483 př. n. l.)

Faraon, který je znám především pod řeckou formou svého jména Chufu neboli Cheops. Chufu byl synem faraona Snorfua a královny Hetepheres I., přičemž on sám měl mít devět synů.

Panovník svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, na které později zahájil stavbu Velké pyramidy, jež stojí do současnosti.

Džoser (doba vlády 2592–2566 př. n. l.)

Džoser, jehož jméno v překladu znamená „Nádherný“ nebo „Posvátný“, byl zakladatelem a prvním panovníkem 3. dynastie, první dynastie z období Staré říše.

Období Džoserova panování, při kterém došlo k úplné konsolidaci země, rozvoji a slávě, bývá označováno jako Džoserovo století. Byl prvním faraonem, který si jako místo posledního odpočinku zvolil monumentální kamennou pyramidu.

Džedkare (doba vlády 2365–2322 př. n. l.)

Předposlední panovník 5. dynastie sídlil v Mennoferu a jeho vezírem, nejvyšším soudcem a správcem byl Ptahhotep, ten proslul jako autor nejstaršího v úplnosti dochovaného literárního díla Naučení.

Manželka Džedkarea byla královna Setibhor, jejíž pyramida leží vedle pyramidy jejího manžela v Sakkáře. Jméno majitelky pyramidy však bylo po dlouhou dobu sporné, jméno a tituly byly odkryty až v roce 2019.

Amenhotep I. (doba vlády 1525–1504 př. n. l.)

Druhým staroegyptským faraonem 18. dynastie byl Amenhotep I. Do historie se zapsal tím, že upevnil egyptskou moc v Núbii a v nilské deltě.

V Horním Egyptě pokračoval s přestavbou chrámů a zavedl změny v uspořádání pohřebního komplexu, když oddělil svoji hrobku od svého zádušního chrámu.

Thutmose I. (doba vlády 1504-1492 př. n. l.)

Teprve tehdy, co na egyptský trůn usedl Thutmose I., se Egyptu podařilo dobýt Asii.

Thutmose I. se jako první faraon střetl s královstvím Mitanni, které se na několik desítek let stalo zavilým nepřítelem Egypta, aby se později obě země spojily v boji proti Chetitům.

Jeho vláda znamená začátek prosperity a úspěšné tažení k břehům Eufratu stvrdilo nadřazenost Egypta vůči okolnímu světu.

Hatšepsut (doba vlády 1479-1458 př. n. l.)

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, jež v titulatuře a na vyobrazeních vždy vystupovala jako muž – faraon.

Identifikace její mumie byla oznámena v roce 2007. Hatšepsut zorganizovala výpravu do tajemné země Punt, která pravděpodobně ležela na pobřeží Rudého moře v Arábii nebo na východním pobřeží Afriky.

Tutanchamon (doba vlády 1333-1323 př. n. l.)

Ve své době nebyl faraon Tutanchamon nijak významný, jeho sláva naplno propukla až ve 20. století.

Tutanchamon by bezpochyby zůstal neznámý, nebýt archeologa Howarda Cartera (1874-1939), který objevil jeho hrobku v Údolí králů.

Sethi I. (doba vlády 1290-1279 př. n. l.)

Sethi I. úspěšně pokračoval v dobyvačné politice, se kterou začal již Haremheb. Už při svém nástupu na trůn bylo patrné, že začíná nová éra Egypta.

Tato nová éra představovala Egypt pod vedením ramessovské dynastie, která se jasně distancovala od svých předchůdců z 18. dynastie a snažila se navázat na tradici faraonů Střední říše.

Ramesse II. (doba vlády 1279-1213 př. n. l.)

Patrně nejznámějším egyptským faraonem 19. dynastie byl Ramesse II. Veliký. Právem je považován za jednoho z největších faraonů starověkého Egypta a nepochybně patří k největším stavitelům.

Jeho mumie se zachovala a její antropologický výzkum byl v souladu s jeho udávaným věkem. Ve vyšším věku trpěl četnými záněty a bolestivými srůsty na páteři.