Před několika lety prokázala vědecká studie, že synové otců kuřáků, kteří započali svou nikotinovou a dehtovou dráhu před dosažením puberty, mají daleko větší predispozice k nadměrnému množství tělesného tuku.

Ale jak jsou na tom ženy?

Je zcela logické, že stejně jako na chlapce se výzkumníci zaměřili také na dcery kuřáků, u nichž však k žádnému podobnému zjištění nedošli.

Na přelomu let 2021 a 2022 šli tedy se svým výzkumem ještě dál a místo otců se pustili hlouběji do historie a na paškál si vzali dědečky a pradědečky.

Práce ještě není u konce

„Ženy a dívky, jejichž dědové nebo pradědečkové začali kouřit v raném věku, mají tendenci mít více tělesného tuku,“ uvedl profesor Jean Golding, který se zaměřil na výzkum dnešních třicátnic.

Výzkum naznačuje, že expozice látkám může vést ke změnám, které se mohou přenášet z generace na generaci. Přesto všechno si je tým stojící za výzkumem vědom toho, že je zapotřebí mnohem více práce, aby se vše potvrdilo a pochopilo.

„Tento výzkum nám poskytuje dva důležité výsledky. Za prvé, že vystavení chlapců určitým látkám před pubertou může mít vliv na další generace.

Za druhé, nadváha u některých lidí nemusí ani tak souviset s jejich současnou stravou a cvičením jako například se životním stylem jejich předků,“ sdělil Golding.

Není to jen o kouření

Pokusy na zvířatech ukázaly, že vystavení samců jistým chemikáliím před rozmnožováním může mít vliv na jejich potomstvo, ale existují pochybnosti, zda je tento jev přítomen také u lidí.

„Pokud se tyto asociace potvrdí v jiných souborech dat, bude to jedna z prvních studií na lidech s daty vhodnými k tomu, abychom se začali těmito asociacemi zabývat a začali odhalovat původ potenciálně důležitých mezigeneračních vztahů.

Je toho sakra mnohem víc k objevování,“ dodal na závěr Golding.

Vědci samozřejmě uvádějí, že jejich práce není výmluvou pro lidi, kteří nedodržují správnou životosprávu nebo kteří aktivně nežijí, ne vše se dá svádět na minulost.