O Olomouckém kraji můžeme zjistit mnoho přesných a exaktních informací. Víme, že je rozčleněn do pěti okresů. Známe jeho rozlohu 52067 čtverečních kilometrů i to, že v něm žije 634 000 obyvatel.

Snadno si najdeme, že na jeho území leží 401 obcí, z čehož je 31 měst. Jen těch přírodních krás a památek je tolik, že těch se prostě nikdy nedopočítáme, a naše procházka regionem tak hned tak neskončí.

Jenom v Olomouci si turista může vybrat opravdu z mnoha lákadel. Je tu radnice s orlojem z 15. století, z jejíž věže, vysoké 76 metrů, je překrásný výhled na město. Z výšky si rovnou můžeme vybrat, kam se vydáme dál.

Rozhodně můžeme doporučit tematickou procházku po olomouckých barokních kašnách, která nás současně provede nejrůznějšími zákoutími historického centra.

A potom už je čas vydat se na Svatý kopeček – na světoznámé poutní místo, jehož tradice sahá až do počátku 17. století.

Od dob původní osamocené kaple se tu ale leccos změnilo a dnes tu najdeme rozsáhlý komplex, jemuž vévodí poutní bazilika Navštívení Panny Marie s osmi bočními kaplemi.

Pohádkový hradní mumraj

I když jste třeba všechna zajímavá místa Olomouckého kraje dosud nenavštívili, některá vám nejspíš už při prvním pohledu přijdou povědomá. Třeba hrad Bouzov, který každý z nás určitě už viděl ve slavných českých pohádkách.

Vždyť si zahrál třeba v seriálu Arabela nebo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Než hrad objevili filmaři, prožil dlouhých sedm století vzestupů a pádů a dnes jím korzují turisté v šesti prohlídkových okruzích.

Každoročně v létě se také sjíždějí na Bouzovský mumraj – tradiční hradní jarmark s pohádkovými postavami, vystoupeními šermířů či s maškarním karnevalem na nádvoří.

Pověsti se skrývají v podzemí

Na hrady a zámky je ostatně kraj obzvláště bohatý. Západně od Prostějova bychom si neměli nechat ujít pozoruhodný zámek Plumlov.

Jeho stavitel, Karel Eusebius z Lichtenštejna, se na sklonku 17. století rozhodl na troskách starého hradu vybudovat nejúžasnější rezidenci na celé Moravě.

Nakonec sny byly větší než schopnosti a možnosti, a tak v Plumlově stojí jen jediné křídlo ze zamýšleného projektu. Díky tomu ovšem získalo výjimečnou podobu.

Štíhlá a plochá stavba nemá obdoby a zajímavá je rozhodně i uvnitř, kde na návštěvníky čekají expozice se sbírkami keramiky, zbraní a nábytku, k vidění jsou třeba i historické ornáty nebo hudební nástroje a ve sklepeních se zase příchozí dozvědí hodně i o zdejších pověstech.

Po prohlídce se pak můžeme pohodlně usadit v zámecké kavárně s padesáti druhy kávy nebo s pravým ibiškovým čajem, dovezeným přímo z Egypta.

Čím pálí panstvo a čím pytláci

Jme-li v Plumlově, jen necelých padesát kilometrů nás dělí od dalšího zajímavého objektu. Zámek Úsov mezi Olomoucí a Šumperkem se tak trochu vymyká z obvyklého stereotypu historických objektů.

Je současně jedním z nejstarších moravských hradů, ale také barokním zámkem. Oba objekty v průběhu staletí splynuly v jediný, aniž by ale ztratily svou svébytnost a originalitu.

Díky bohatým lichtejnštejnským sbírkám má zdejší Lovecko-lesnické muzeum tolik cenných exponátů, že si zaslouží podrobnější prohlídku. Uchovává totiž nejen na 4000 kusů přírodnin, ale také velkou kolekci zbraní, a to nejen panských, ale i pytláckých.

Tam, kde vyrábějí živou vodu

Ještě větším překvapením pro návštěvníky možná bude zámek Dřevohostice.

Nabízí totiž nejen dobové interiéry, starožitnosti, sbírky a vzácné obrazy jako většina hradů a zámků, ostatně je považován za jednu z nejcennějších památek moravské renesance, ale má i něco navíc: ve svých zdech skrývá tematické muzejní expozice.

Je tu třeba Hasičské muzeum vystavující kromě historických dokumentů i dobovou hasičskou techniku v čele se vzácnou koněspřežnou stříkačkou z roku 1842. Prohlédnout si tu ale můžeme i muzeum léčitelství a psychotroniky s virgulemi, zařízením na výrobu živé a mrtvé vody, rušičkami geopatogenních zón či anténami, usměrňujícími pozitivní energii.