Žirafy dosahují obvykle průměrné výšky kolem 4,8 metru, což z nich činí nejvyšší savce na Zemi.

Fotografie „trpasličích žiraf“ tak vyvolávaly v lidech nedůvěru, domnívali se, že jsou snímky zfalšované, avšak opak byl pravdou, v roce 2015 v ugandském národním parku Murchisonovy vodopády vědci světu představili žirafu núbijskou, měřící pouhých 2,8 metru.

„Zprvu jsem tomu nevěřil. Myslel jsem, že to bylo upraveno ve photoshopu, abych byl upřímný,“ přiznal svou prvotní reakci David O’Connor z organizace Zachraňte teď žirafy a Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Žirafu skutečně trpasličích rozměrů objevil vědec Michael Brown z Nadace pro zachování žiraf (GCF) a Smithsonova institutu pro zachování druhů (SCBI) spolu s dalšími kolegy.

Zvíře sice mělo charakteristický žirafí hlavu a krk, avšak jeho nohy byly krátké, jako kdyby horní část žirafího těla byla posazena na spodní část koňského těla, i proto tomuto samci žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis) vědci dali příznačné jméno Gimli po trpaslíkovy ze slavné fantasy ságy Pán prstenů.

Ve dvou se to táhne lépe

Nález v ugandském národním parku nebyl jediným úkazem takto atypického druhu žirafy, o tři roky později, v roce 2018, byl na soukromé farmě v Namibii objeven samec žirafy angolské (Giraffa camelopardalis angolensis), jenž dostal jméno Nigel a který měřil zhruba jen 2,4 metru.

Vědci oba případy miniaturního vrůstu podrobili výzkumu, z něhož jim vzešel výsledek, že se jedná o tzv. nanismus neboli poruchu tvorby růstového hormonu, jež způsobuje malý vzrůst.

Nepřiměřený nanismus

Za jejích malý vzrůst podle odborníků zřejmě nese zodpovědnost tzv. skeletární dysplazie.

Ve studii uveřejněné v časopise BMC Research Notes se píše, že skeletální dysplazie obecně odkazují na chrupavčité nebo kosterní poruchy, jež mohou vést k abnormalitám ve vývoji kostí.

Tyto vývojové aberace (odchylky) jsou někdy charakterizovány zkrácenou a nepravidelně proporcionální anatomií končetin, což má za následek to, co je lidově popsáno jako nepřiměřený nanismus. Příčina dysplazie zůstává nejasná.

Za normálních okolností bývá připisována křížení v rámci příbuzenstva a nízké genetické rozmanitosti.

Život bez výhod

Michael Brown se zaměřil na analýzu fotografií žiraf, na základě nichž udal přibližné rozměry jejich končetin a krků v porovnání s jinými žirafami. U jednoho ze samců byly zpozorovány tzv.

metakarpy, tedy kosti, které tvoří dolní část předních končetin, dlouhé pouze zhruba 58 % obvyklé délky. Oba zástupci „trpasličích žiraf“ měli také kratší dlouhé kosti v horní části nohy.

Je jen s podivem, jak se živočichům v divočině podařilo přežít tak dlouho, oba zástupci mají už více než jeden rok života za sebou, přičemž právě doba prvního roku života bývá kritická, protože hrozí nebezpečí ze stran různých predátorů. Navíc krátké nohy jim v útěku příliš nepomohou.

„Dlouhé nohy jsou pro žirafy obvykle poměrně důležité, protože běh a kopání jsou dvě z jejich nejúčinnějších taktik proti dravcům,“ vysvětlil biolog Brown.

To, že Gimli i Nigel přežili, značí, že jejich schopnost přežít nebyla kvůli špatné kondici snížena. Jak se bude žirafám dařit v budoucnu, to se teprve ukáže.

V červenci 2020 byl během jednoho průzkumu spatřen Nigel, oproti tomu Gimliho nikdo neviděl od března 2017.