Generál Adham Chán čelí obžalobě za vraždu generála Ataga Chána, povýšeného mughalským vládcem Akbarem. 16. května 1562 je za trest vyhozen z okna pevnosti Ágra. Jenže Adham si při pádu „jenom“ zlomí nohy. Akbar přikazuje další defenestraci. Vraha svého oblíbeného vojevůdce se zbaví až na druhý pokus.
Defenestrace, jsou z dějin známé už od starověku. Například nemravné a panovačné izraelské královny Jezábel (†asi 842 př. n.
l.) měli dost její vlastní dvořané, a proto ji vyhodili z okna paláce… Jedna z nich se odehrála i ve středověké Anglii.
Svár o snoubenku
Po smrti krále Richarda Lví srdce (1157–1199) si anglický trůn přisvojuje jeho mladší sourozenec Jan Bezzemek (1166–1216).
Jenže zuby na královskou korunu si brousí i Janův synovec Artur I. Bretaňský (1187–1203).
Situace se vyostří, když si na Janovo chování stěžuje baron Hugo z Lusignanu (asi 1183–1249) francouzskému králi Filipovi II. Augustovi (1165–1223). „Přebral mi snoubenku,“ zuří Hugo.
Isabela z Angoulême (1187/1188–1246) je opravdová krasavice a Bezzemek si ji uzurpuje pro sebe. Jenže je zároveň vazalem francouzského krále, a tak ho Filip II. August povolá na svůj dvůr „na kobereček“.
Po neposlušném Janovi chce Anjou a Normandii. Otevřeně dává najevo, že v nárocích na anglický trůn podporuje Artura. Jan se ale Filipově vůli podřídit nehodlá a osnuje plán, jak se nepohodlného příbuzného zbavit.
Řádění opilce
Naoko synovce vlídně uvítá u svého dvora. Artur však pochopí, že nadbíhání jeho strýce není upřímné. Jan chce hlavně sledovat každý jeho krok. Artur proto raději zamíří do Francie pod ochranu krále Filipa II. Augusta. Rozčilený Bezzemek ho ovšem na cestě dostihne a zajme.
Nechává ho uvěznit. „Vykastrujte toho zrádce,“ běsní. Arturovi žalářníci rozkaz neprovedou, protože Janova pozice je velice vratká. Kdoví, jestli nebudou mít zítra nového pána…
Bezzemek se však nedá. „Zbavím se ho sám,“ rozhodne se. Přikáže odvézt Artura do hradu v normandském Rouenu. V opileckém běsnění pak příbuzného zabije a vyhodí oknem do Seiny.