Nikdo se neptá, kde vzal Stalin knír. Jídelníček Kim Ir-Sena nikoho nezajímá. Ani Kaddáfího drogy. Na rozdíl od toho nervního ukřičeného nácka, jehož život je plný bizarních faktů, mýtů i perliček.

Hitler a jedno varle

Taky jste určitě slyšeli, že Hitler měl jen jedno varle. Jde o jeden z nejstarších mýtů a je natolik rozšířený, že se stal doslova součástí kulturního vědomí. Už za války totiž existuje rozverný popěvek, kde se zpívá:

„Hitler má jen jednu kouli, Göring dvě, ale malé, a chudák Goebbbels vůbec žádné.“ Informaci, která je údajně tvrzením zdravotníka, který v roce 1916 ošetřoval Hitlera zraněného v bitvě u Sommy, se však dodnes nepodařilo ani prokázat ani vyvrátit.

Sovětští patologové, kteří údajně prováděli pitvu Hitlerova těla, sice tvrdí, že má opravdu jen jedno, stejně dobře však podle historiků může jít o záměr udělat z něj mrzáka, který ani není celý chlap.

Do stejného ranku patří informace o jeho postižení zvaném mikropenis, teorie, že trpěl hypospadií, což je netypické vyústění močové trubice na jiném místě penisu, nebo historky o tom, že to s jeho potencí není nijak slavné, jak si údajně poznamená do deníku Eva Braunová (1912-1945).

Hitlerovy dálnice

Když přijde řeč na to, jaká zvěrstva Hitler páchal, padne dřív nebo později argument: „ale dal Němcům práci a postavil dálnice, které byly divem dopravního stavitelství.“ Někteří ještě dodávají, že je samozřejmě jako správný vizionář sám vymyslel.

Jde přitom jen mýtus implantovaný dokonalou prací nacistické propagandy. Stejně jako neplatí, že se postaral o nastartování hospodářského růstu, nemá zásluhy ani dálnic.

První nápad totiž pochází už z roku 1909, zkušební úsek byl dokončen v roce 1921 a stavět se začalo v roce 1931. První úsek je slavnostně otevřen 6. srpna 1932, tedy dřív než se Hitler stane Kancléřem.

Zpočátku je dokonce zarytým odpůrcem dálnice a jeho NSDAP dokonce její stavbu dlouho blokuje. Otočí až po nástupu k moci, kdy pochopí možnost, jak ji využít nejprve k propagandě a poté i pro vojenské účely.

Drze si pak přivlastnil již připravené projekty i jejich využití v boji z nezaměstnaností.

Hitlerův antisemitisus

Že nemá židy rád, dokázal velmi názorně a všichni se dodnes snaží pochopit proč. Existuje spousta teorií. Protože byl k nenávisti vychováván odmalička. Protože věřil, že jeho matku otrávil židovský lékař. Protože jeho otec byl Žid a mlátil ho.

Protože ho židovský velitel za 1. světové války odmítl povýšit. Ani jedna neplatí. Židovského lékaře své matky si váží, stejně jako svého židovského velitele Huga Gutmanna (1880-1962), jemuž vděčí za vyznamenání Železným křížem I. stupně.

Není jisté, zda byl Hitlerův otec Žid, neboť se narodil jako nemanželský a kolonka otec zůstala v rodném listu nevyplněna. Navíc existuje řada důkazů, že ještě v roce 1918 nemá s Židy žádný problém.

Německý historik Ralph Georg Reuth (*1952) ve své knize dokládá, že ke zrození Hitlera antisemity dochází až v okamžiku, kdy ho jako zarytého nacionalistu hluboce zasáhne německá kapitulace a zejména pak její důsledky v podobě Versailleské smlouvy.

Ty stávají v roce 1919 okamžikem, kdy dezorientovaný a frustrovaný Hitler nalézá viníka Židech a ti se pro něj stávají viníky všeho špatného, co se kdy událo.

Hitlerova nobelovka

V roce 1939 je Adolf Hitler nominován na Nobelovu cenu míru. Nominaci písemně podává člen švédského parlamentu Erik Gottfrid Christian Brandt (1884-1955). Nemyslí to vážně.

Ve skutečnosti je Brandt zarytý antifašista, a ani na chvíli ho nenapadne, že by mohla být opravdu přijata. Šlo jen o recesi, satirickou kritiku tehdejší politické debaty ve Švédsku, týkající se nominace britského premiéra Nevilla Chamberlina (1869–1940).

Výbor však neprojevil dostatek smyslu pro humor a obratem jeho názor dopisem z 1. února 1939 odmítla.