Kočky známe všichni, přesto stále existuje množství zajímavostí, které ne každý ví a zná. Věděli jste například, že kočky se domestikovaly samy? A přemýšleli jste někdy o tom, proč se říká, že má kočka devět životů? A k čemu slouží kočičí předení?

Je toho totiž spousta a my se dnes podíváme na symbolických devět zajímavostí, které se těchto chlupatých osobností týkají.

Kočky byly oblíbené už před tisíci lety, přičemž svou největší slávu si užily ve starověkém Egyptě. Zdejší lid měl kočky za božská stvoření, a proto se k nim choval s patřičnou úctou. Za smrt kočky, dokonce i neúmyslnou, hrozil trest smrti.

Tehdejší doba musela být pro kočičí povahy doslova rájem. Hrdá, sebevědomá a ladná zvířata si ale získala popularitu napříč celým světem a v dnešní době se jedná o nejobvyklejšího a nejpopulárnějšího domácího mazlíčka.

Unikátní pohyb

Tajemství ladnosti kočičího pohybu tkví z velké míry v jejich unikátním způsobu chůze. Při pohybu dopředu nejprve pohnou oběma nohama na jedné straně a poté na druhé. Jediní další savci, kteří se takto pohybují, jsou velbloudi a žirafy.

Druhým neméně důležitým důvodem je jejich skvělý smysl pro rovnováhu.

Díky němu zvládají balancovat a procházet se po tenkých větvích, úzkých hranách dveří nebo zábradlí u schodišť.

Když se náhodou stane, že z neopatrnosti či v zápalu boje uklouznou a začnou padat, zkroutí se v páteři, ve vzduchu se otočí nohama dolů, a ještě je roztáhnou do stran, aby zbrzdily rychlost pádu.

Paradoxně je proto pro kočky mnohem bezpečnější, když padají z větší výšky. Stihnou se totiž přetočit a nespadnou na záda.

Víte, že… Kočky neumějí šplhat směrem dolů. Tvar drápků jim to neumožňuje, takže musejí prostě seskočit.

Mlsné kočičí jazýčky

O kočkách se říká, že jsou pořádně mlsné. Dokonce se může stát, že vám v nestřežený okamžik oblíznou zákusek, který máte nachystaný ke kávě. To je celkem překvapivé. Kočky totiž necítí sladkou chuť.

Vědci se domnívají, že je to způsobeno genetickou mutací, která ovlivňuje chuťové receptory. Na zákusku si proto nepochutnají, ale dají si ho čistě ze zvědavosti. Čemu ale nejsou schopné odolat, je maso.

Jsou považovány za obligátní masožravce, což znamená, že musejí jíst maso. Kočky by nikdy neměly být chovány pouze na vegetariánské stravě. Občas ochutnají i zelenou trávu, není to však snaha o vyváženou stravu. Jedná se o proces, pomocí něhož si čistí žaludek. Rozhodně by se ale měly vyhnout mléku, protože u většiny koček vyvolává průjem.

Víte, že… Kočky dávají instinktivně přednost tekoucí vodě. Ve volné přírodě se stojaté vodě vyhýbají, protože by mohla být kontaminovaná.

Uši jako radary

Kočičí sluch je velmi citlivý. Není se čemu divit, ve velkém ho využívají během lovu. Komunikují spolu ve vysokých, ale velmi tichých zvucích. Horní hranice schopnosti slyšet zvuk se u lidí pohybuje kolem 20 000 HZ, kdežto u koček je to až 50 000 Hz.

Koťata dokonce dokážou slyšet až k hranici 100 000 Hz! Co se intenzity sluchu týká, jsou na tom kočky mnohem lépe než lidé. Slyší i tisícinu zvuku, který je zachytí lidské ucho.

Navíc mají kočky tu výhodu, že dokážou filtrovat, co slyší, a tak na ně nepůsobí kakofonie zvuků ze všech stran. Díky tomu mohou zaslechnout až 20 metrů vzdálené jemné myší pískání a s naprostou přesností vyrazit na lov.

Víte, že… S věkem se kočkám sluch zhoršuje, ale i ve stáří dokáže plně nahradit zrak nebo hmat.

Precizní hygiena

Kočky jsou od přírody velmi čistotná zvířata a důkladnému mytí a zušlechťování se se věnují s náležitou péčí. Jsou pro to vybaveny dokonalým jazýčkem. Je pokrytý mnoha papilami s dozadu směřujícími „háčky“, které mu dodávají dostatečně hrubou texturu.

To se osvědčuje nejenom při lovu a přijímání potravy, ale také při mytí.

Kočka jazykem účinně odstraňuje bláto, špínu, drobné parazity i vypadanou srst, a současně si rovnoměrně roztírá přírodní oleje po srsti.

V létě se takto kočky navíc ochlazují. K tomu jim intenzivní olizování pomáhá zmírňovat vlastní pach, aby se mohly lépe vyhnout případným predátorům. Je dobré zmínit, že kočičí sliny obsahují specifické enzymy, které slouží jako přírodní antibiotikum.

Intenzivním lízáním rány si ji čistí a dopomáhají k rychlejšímu hojení. A právě tady patrně vzniklo rčení, že kočky mají devět životů. Ať se jim totiž stane cokoli, dokážou se z toho ve většině případů prostě vylízat.

Víte, že… Kočky se potí pouze na polštářcích tlapek.

Mňoukání a jiné formy komunikace

Je zvláštní, že na kočky mňoukají pouze koťata. Děje se tak zřejmě proto, že potřebují upoutat pozornost své matky, kdežto dospělé kočky ne. Pro vzájemnou komunikaci proto využívají své fousky, kterými dokážou vyjádřit skoro cokoliv.

Pouze když se perou, zvláštně u toho ječí a hlasitě syčí. Jinak je tomu ale při komunikaci s člověkem. Pro tyto chvíle si kočky vyvinuly speciální zvuk, který je kombinací vrnění a mňoukání a podobá se pláči kojence.

Naštěstí ho nepoužívají stále, ale pouze pokud něco od člověka požadují. Lidský mozek nedokáže tento typ zvuku ignorovat, a ten je proto ideálním prostředkem pro dosažení kočičích cílů.

Víte, že… pokud na vás kočka pomalu mrkne, vyjadřuje vám tím svou náklonnost?

Mají snad šestý smysl?

Lidé si dříve o kočkách mysleli, že mají magickou moc. Dnes víme, že jim ke všem výjimečným schopnostem dopomáhají jejich smysly. Například díky své citlivosti na vibrace dokážou rozpoznat blížící se zemětřesení už 15 minut před jeho vypuknutím!

Rozhodně proto není na škodu vnímat jejich nezvyklé chování. Stejně tak jsou schopny vždy najít cestu zpět domů, a to i když se vzdálily mnoho kilometrů. Někteří se domnívají, že je to proto, že kočky dokážou vnímat elektromagnetické pole Země.

Víte, že… Kočky mají orgán navíc. Jmenuje se vomeronasální orgán a umožňuje jim „ochutnávat“ částice vzduchu.

Proč kočky předou?

Přemýšleli jste někdy nad tím proč vlastně kočky předou? Obecně by se dalo říct, že kočičí předení je něco jako smích. A když se kočky smějí, vyjadřují tím spokojenost a pohodu. Jak u sebe, tak u případného protějšku.

Případného proto, že kočky předou i v případě, že jsou zrovna samy. Hlavní funkcí předení jsou jeho uklidňující účinky, a to nejenom pro lidi, ale hlavně pro kočky samotné.

Předou, když je jim dobře, při porodu pro regulaci bolesti, dominantní kočka přede na submisivní a nervózní kočku, aby ji uklidnila, divoké kočky vrní také v ohrožení, aby se kontrolovaly a uklidnily.

Důvodů je nespočet, ale všechny mají jeden společný cíl – nalézt a podpořit pohodu. Hluboké kočičí vrnění jim totiž vyplavuje do mozku serotonin, který pozitivně ovlivňuje nervový systém.

Víte, že… Vědecké studie ukázaly, že pravidelným mazlením se s kočkou klesá riziko infarktu až o třetinu.

Uvnitř kočičí hlavy

Kočky jsou velmi inteligentní zvířata. V jejich mozku je na 300 milionů neuronů. Bylo vědecky prokázáno, že mají velmi dobrou schopnost uchovávání informací a jejich pozdější využívání.

Byl u nich proveden test inteligence, kdy skupině koček ukázali množství krabic a naučili je, že se potrava ukrývá pouze pod krabicí s rozsvíceným světlem. Když se kočky po 16 hodinách vrátily, bez problémů si vzpomněly a bezpečně našly správnou krabici.

Na základě tohoto testu se došlo k závěru, že kočky mají vyšší inteligenci a lepší paměť než třeba opice nebo orangutani. Pro porovnání uveďme, že ve stejném testu si psi zapamatovali správnou krabici po dobu maximálně pět minut.

Víte, že… Kočky mohou snít. Nejčastěji pravděpodobně sní o lovu, ale mohou mít také noční můry o špatných zážitcích.

Dokonalý lovec

Kočky jsou dokonalé lovící stroje a s naprostou přesností dokážou zacílit a ulovit, cokoliv se jim zamane. Však jsou také z 95 % geneticky totožné se svými tygřími příbuznými.

Tyto schopnosti jim zajišťuje nejenom dokonale pružná a ohebná páteř, ale také další fyzické zvláštnosti. Jako jeden z příkladů můžeme uvést, že kočky nemají klasické klíční kosti.

Díky tomu mohou prolézt kamkoliv, kde se jim vejde hlava, nebo balancovat na těch nejužších površích. Navíc jsou vybaveny maximálně pohyblivými klouby s pružnou chrupavkou, která jim slouží jako tlumič nárazů. Jsou proto velmi účinnými lovci, obzvlášť na krátké vzdálenosti.

Víte, že… Kočky vyhubily více než 63 druhů zvířat. Díky tomu se dostaly na seznam „100 nejhorších invazivních druhů“.