„Vzhůru do války!“ zavelí udatný makedonský vojevůdce Alexandr Veliký a pohladí rukou hřívu věrného koně Bukefala. Právě na jeho hřbetě vybojoval mnoho vítězných bitev.

Však si také Alexandr svého chlupatého druha nesmírně váží a po Bukefalově smrti mu udělí doslova královské pocty. Seznamte se s šesti zvířecími hrdiny, kteří se významně podíleli na utváření světových dějin!

1. Statečný Bukefalos: Pojmenují po něm město!

„Běž, můj synu, najdi sobě vlastní království, které tě bude hodno. Makedonie je příliš malá pro tebe,“ pronesl makedonský král Filip II. (382–336 př. n. l.), když vladařův teprve 10letý syn Alexandr (356–323 př. n.

l.) před jeho zraky zkrotil divokého hřebce, jehož se všichni ostatní muži báli. Černý válečný oř Bukefalos (asi 355–326 př. n. l.) se posléze stává princovým nejoblíbenějším koněm a oddaně ho doprovází na všech válečných taženích.

Obávaný vojevůdce s ním dobude Řecko, Palestinu, Egypt a Persii. Když Bukefalos zemře na následky vyčerpání po bitvě u řeky Hydaspés na území nynějšího Pákistánu, Alexandr nechá na jeho počest založit město Bukefala.

2. Nezničitelný Surus: Slon, který přešel Alpy!

K největším vojenským velitelům starověku můžeme zcela bez pochyb zařadit kartaginského generála Hannibala (247–183 př. n. l.). Asi nejpamátnější kousek se geniálnímu stratégovi povede v roce 218 př. n.

l., když se svojí armádou překročí Alpy, vpadne na sever Apeninského poloostrova a ohrozí samotný Řím. Na tom by možná nebylo nic zvláštního, kdyby to Hannibal nezvládl i s válečnými slony!

Náročnou cestu přes vysoké hory přežije pouze 6 těchto afrických obrů, 5 z nich nicméně zahyne následující zimu. Nakonec tak vydrží jen jediný z nich – gigantický sloní samec jménem Surus, jenž Hannibalovi pomůže k triumfu v řadě nadcházejících bitev s Římany.

3. Holubice Cher Ami: Nezastaví ji ani němečtí snipeři!

500členná jednotka amerického majora Charlese Whittleseye (1884–1921) se 3. října 1918, v jednom z posledních bojů první světové války, ocitne v nezáviděníhodné situaci.

Zůstane v pasti v malé prohlubni za nepřátelskou linií, bez jakýchkoli potravin a munice! Německé kulky hvízdají kolem, zatímco vlastní armáda nemá ponětí, kde se ztracený oddíl nachází.

„Musíme jim zaslat vzkaz,“ nabádá velitel a vysílá se zprávou poštovní holubici Cher Ami (†1919). Hrdinný pták je sice za letu zasažen do hrudi, přijde o nohu a oslepne na jedno oko, leč důležitou depeši zvládne v pořádku doručit! 194 mužům, včetně Whittleseye, tak zachrání život.

4. Nepotopitelný Sam: Živoucí důkaz, že kočky mají 9 životů!

„To snad není možné,“ usmívá se námořník, když z trosek lodního vraku vyloví nezraněného černobílého kocoura.

Odvážné zvíře, známé pod přezdívkou Nepotopitelný Sam (†1955) přečká bez úhony za druhé světové války hned 3 obrovské námořní katastrofy, při nichž jinak zahynou stovky německých a anglických vojáků!

V dalším průběhu konfliktu pak zastává úlohu maskota britské Royal Navy. V roce 1942 odejde do výslužby a zbytek života stráví v severoirském Belfastu.

5. Hrdinný medvěd Wojtek: Miloval pivo a cigarety!

Jeden z nejkurióznějších válečných příběhů historie se začne psát v roce 1941, kdy polští vojáci propuštění ze Stalinových (1878–1953) gulagů vytvoří bojové jednotky a vydají se do Palestiny.

Právě tam se setkají s maličkým chlapcem, který jim za pár konzerv jídla daruje medvídě. Poláci si medvěda vycvičí a dají mu jméno Wojtek (1942–1963). Krmí ho čímkoliv, co se jim naskytne. Občas třeba i pivem, vodkou a cigaretami.

Šelma se jim za to bohatě odvděčí a počátkem roku 1944 se zúčastní několika střetnutí s nacisty. Není přitom pouze maskotem armády, ale pomáhá například přenášet bedny s municí!

Po válce je Wojtek věnován edinburské ZOO. Až do konce svého života si zde pochutnává na pivu a cigaretách a nadšeně mává návštěvníkům, kteří na něj promluví polsky.

6. Nesmrtelná Lajka: Fena, co dobyla vesmír!

„Tři, dva, jedna – zážeh!“ odpočítává sovětský inženýr a umělá kosmická družice Sputnik 2 startuje ke svému historickému letu. Malý pes, umístěný v těsné kabině se neklidně zavrtí.

Je 3. listopadu roku 1957 a tříletá moskevská fenka Lajka (1954–1957) se stává prvním živým tvorem pocházejícím z naší planety, jenž vystoupal na oběžnou dráhu Země! Tento den se výrazně zapíše do dějin kosmonautiky.

Vědci totiž mají konečně jistotu, že člověk může bez obav uskutečnit let do vesmíru. Psí hrdinka sice vinou stresu již několik hodin po startu uhyne, účast na průkopnickém experimentu jí ovšem zajistí věčnou slávu.