Skip to content

50 odstínů pleti: Fenomén bělení kůže

Z billboardů lemující silnice v Akkře se zdá, že v Ghaně žádní černoši nežijí. Reklamní cedule vykřikují hesla typu: „Perfektně bílá“ pod obrázky smějících se vybělených modelek. A zářivý chrup tím na mysli nemají.

Kosmetické krémy, chemický peeling, steroidové koktejly, laserové ošetření, pilulky i nitrožilní injekce. To vše tvoří multimilionový průmysl zesvětlujících přípravků. Vyrábějí je známé farmaceutické giganty vedle šampónů a krémů proti vráskám. Bělící prostředky jsou zdraví natolik škodlivé, že jejich prodej je v mnoha zemích postaven mimo zákon. To ale Evropské unii nebrání posílat je tam, kde jdou na odbyt. A prodávají se čím dál více: V roce 2017 je tržní hodnota globálního trhu se zesvětlovači pleti 4,8 miliard dolarů. Do roku 2027 se má vyšplhat na 8,9 miliard.

Zesvětlování pleti má původ u bledých Evropanek. Make-upem s příměsí toxického olova si bělí jizvy anglická královna Alžběta I. V 19. století pak ženy přidávají do líčidel jed arzenik, aby docílily mrtvolně bledého vzhledu.

Šafránové mléko a pleťový krém

Bělí se všude na světě. V jihokorejském Soulu, newyorském Harlemu a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si kůži zesvětluje 40 procent Číňanek. Největší mediální pozornost ale fenomén získá v Africe a Indii – na svých největších odbytištích. V Indii se ročně prodá stovky tun bělících krémů na kůži za 432 milionů dolarů. Sociální tlak v zemi s kastovním systémem je obrovský. Odstín pleti ovlivňuje všechno – schopnost najít si práci i partnera. „V momentě, kdy se dítě narodí, začnou příbuzní srovnávat barvu jeho kůži s ostatními sourozenci. Začíná to ve vaší vlastní rodině,” vysvětluje Mary-Rose Abrahamová z Indie. A netýká se to jen moderního kosmetického průmyslu. Ájurvéda, tradiční lékařství, učí, že těhotné ženy vylepší odstín pleti svého plodu pitím šafránového mléka.

Drhnutí melaninu

Také v Africe platí, že čím je muž výše na sociálním žebříčku, tím světlejší partnerku si hledá. Stačí vygooglit manželky afrických prezidentů nebo profesionálních fotbalistů. Být světlý znamená lepší životní příležitosti i pro muže. Poslední léta jde ale o pokoutní koníček. V létě 2016 Ghana nařídí zákaz bělících pleťových produktů s obsahem hydrochinonu. Chemická sloučenina je zakázána v Keni, Ugandě, Austrálii, Japonsku i všech zemích EU. Narušuje tvorbu melaninu a je potenciálně karcinogenní. „Pokud žijete v Africe, je vaše kůže tmavá z nějakého důvodu. Když užíváte chemikálie, tělo přestává produkovat melanin a my jsme pak svědky chorob, které nám nejsou vlastní, například rakoviny kůže,“ říká americká profesorka Yaba Blayová.

Ironií osudu bělení kůže v Africe exploduje před 50 lety, v době, kdy mnoho afrických zemí získá nezávislost.

Vybělená Afrika

Uměle světlá pleť pak krom zdraví stojí uživatele i to, co chtěl tak zoufale získat – sebevědomí. I roky po skončení užívání jsou na těle jasně patrné fleky a skvrny. Navzdory rizikům ale poptávka neklesá a černý trh je nemožné regulovat. Zdá se, že jiná alternativa než zesvětlovat v Africe neexistuje. Podle zprávy WHO z roku 2015 užívá v Nigérii prostředky na bělení kůže 77 procent žen, v Togu 59 procent a Senegalu 27 procent žen. Ocitají se mezi dvěma mlýnskými kameny. Jeden na ně tlačí, že zesvětlovat si pleť je špatné, nemorální a dokonce ilegální. Druhý jim nepřestává připomínat, že bílá znamená krásná.

Za přípravky pro bělení kůže utratí Indové ročně více než za Coca-colu. Vedlejší účinky přitom zahrnují fleky, vřídky, vyrážky, jizvy, v extrémních případech i otravu a smrt.
Foto: 3.bp.blogspot.com, rmg.co.uk, imagenesmy.com, cdn.cnn.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle
Zobrazit více …