Domů     4 české vlastenecké hospody: Protistátní pikle se nejlépe kují u piva
4 české vlastenecké hospody: Protistátní pikle se nejlépe kují u piva

Revolucionář Josef Václav Frič spláchne roku 1848 žízeň zlatavým mokem. „Ti opatrní, přemoudřelí a uhlazení staří páni nechápou, že hospoda je prubířským kamenem demokracie,“ přisadí si lehce opojený alkoholem. Dějiny mu ale dávají za pravdu. Zárodek nejednoho převratu vzniká v hospodě…

„Ekonomicky slabá česká společnost prostě nemohla najít jiná společenská střediska než právě početné restaurace, hostince, pivnice, sklípky, krčmy a kafírny.

Český literát stěží mohl své přátele přijímat ve svém bytě, který obvykle představovala jediná místnost, a pro pohoštění by stejně musel poslat do nejbližšího pohostinského zařízení,“ líčí situaci kolem poloviny 19. století český historik Jiří Rak (*1947).

Když čeští vlastenci chtějí, aby se jejich věc trochu pohnula dopředu, nezbývá jim zkrátka, než se sejít v hospodě.

Nejdůležitější schůzka probíhá 11. března 1848 v hospodě ve Svatováclavských lázních (mezi dnešním pražským Karlovým náměstím a Václavskou ulicí, dnes už budova neexistuje – pozn. red.). Policie všechny nechá být, myslí si, že z toho jako obvykle nic nebude.

reklama

Jenže tentokrát se splete. Rodí se požadavky Čechů na nejrůznější svobody a po hospodách je hned co probírat…

V Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici se popíjí a hrají se i karty a biliár.
V Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici se popíjí a hrají se i karty a biliár.

1. Umírnění versus radikálové

Hospoda: Měšťanská beseda, Praha 1 – Nové Město, Vladislavova 20

Založena: 1845, existuje dodnes, nyní je na jejím místě hotel

Nejslavnější období: kolem poloviny 19. století a léta v nové budově po roce 1871

Vlastenečtí štamgasti: František Palacký, František Ladislav Rieger, František August Brauner, František Dittrich

Měšťanská beseda jako „reprezentační politicko-společenské středisko pražských měšťanů“ zahajuje svoji činnost 31. ledna 1846. Vystřídá dvě působiště v pronajatých prostorách ve Voršilské ulici a v domě U černé růže na Příkopech, než si konečně v letech 1868 – 1871 postaví vlastní budovu v dnešní Vladislavově ulici.

Jádrem se stává restaurace, kde se nejenom popíjí a debatuje, ale také se hraje biliár nebo karty.

„Zotavení sil starostmi vezdejšími sklíčených, vzdělání ducha v obcování s muži, kteří okrasou vlasti a národa svého jsou, bratrské přichýlení se měšťana k měšťanu, Čecha k Čechu, to ty jsou poklady, jichž každý zde najde…“ obhajuje vznik nového přepychového hostince primátor František Dittrich (1801 – 1875).

V Besedě se schází usedlejší vlastenecká inteligence, která vytýká mladým radikálům jejich horkokrevné postoje.

„Jenom vymetáte krčmy a děláte ostudu našemu počestnému vlasteneckému úsilí,“ vyčítají umírnění besedníci kroužku mladých revolucionářů zvanému Repeal. Novinář Josef Václav Frič (1819 – 1890) ale sebe a své kumpány ostře brání.

Vztek zapije pivem a pak prohlásí, že „návštěvy hospod jsou prubířským kamenem demokratického cítění“. Právě v diskusích v hospodách vidí možnost tříbit si názory a šířit nové myšlenky.

„Však vy v Měšťanské besedě se podle svědků také jenom pouhou vodou nenapájíte!“ vrací jim jako bumerang jejich kritiku. Má pravdu, mnozí z vlastenců s chutí sáhnou po dobře vychlazeném džbánku. Voda v něm ale rozhodně není.

Novinář Karel Havlíček Borovský si rád dělá legraci. Nevynechá ani vývěsní štíty hospod.
Novinář Karel Havlíček Borovský si rád dělá legraci. Nevynechá ani vývěsní štíty hospod.

2. Rozzlobený sládek

Hospoda: pivovar U Primasů, Praha 2 – Nové Město, Štěpánská 44

Založena: 1803, budova zbořena roku 1921, dnes je na jejím místě banka

Nejslavnější období: 50. léta 19. století

Vlastenečtí štamgasti: Karel Havlíček Borovský, Josef Václav Frič

Redaktor Národních novin Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856) nešetří svojí břitkou satirou zpátečnické Rakušáky ani české rádoby vlastence.

Když mu při jedné z návštěv hospody padne zrak na čerstvý nápis, který si na lokále nechali vymalovat, nevěří svým očím. Honem si brousí pero, aby milovníky novot poškádlil, jak krásně se jim podařilo ty české hospodské vývěsní štíty vymyslet.

„Onen nápis zněl U Primasu, tento Ů Lajblů, onen měl tedy o kolečko méně, tento o kolečko více,“ posmívá se jazykovým všeumělům i Havlíčkův kolega novinář Jakub Malý (1811 – 1885).

Alkoholem povzbuzená vlastenecká čeládka při jednom z nočních výletů sundá přebytečné kolečko od Lajblů a přemístí ho na koncové „u“ k Primasům. Možná, že podařený žertík spískal dokonce sám Havlíček.

V novém čísle novinové přílohy Včela si z chybějícího kroužku utahuje. „Nikdo mne takto veřejně kárat nebude,“ zlobí se na něj ale zdejší hostinský Vaňka. „Sundejte to!“ nařídí svým lidem a kolečko opět zmizí.

Havlíčkovi pak posílá pár lahví piva s douškou, „aby se panu redaktorovi požitím sílícího nápoje lépe mozek protřel“. Baví se tím celá Praha.

Nedaleko malostranského kostela svatého Tomáše se nachází vyhlášená pivnice,
Nedaleko malostranského kostela svatého Tomáše se nachází vyhlášená pivnice,

3. Indický spolek v pražské krčmě

Hospoda: U svatého Tomáše, Praha 1 – Malá Strana, Letenská 12

Založena: 1352, zrušena roku 1951, obnovena po roce 1970, existuje dodnes

Nejslavnější období: 80. – 90. léta 19. století

Vlastenečtí štamgasti: Jakub Arbes, Josef Václav Frič, Mikoláš Aleš, Luděk Marold, Josef Svatopluk Machar

V pivovaru svatého Tomáše na pražské Malé Straně teče pivo proudem. Večer už pokročil a všichni mají notně upito, když najednou otočí hlavy ke dveřím hospody, kde se právě zjevil český spisovatel Jakub Arbes (1840 – 1914).

„Ve zbožném údivu díval jsem se na Mistra, lapal každé jeho slovo jak věřící křesťan, a nejen ten večer, ale i řadu příštích…“, vypráví básník Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942). Co řekne Arbes, to všichni považují za svaté.

Je srdcem společnosti zvané Mahábhárata podle staroindického eposu. Baví se tu každý s každým a probírá se politika, každodenní starosti i uměni. Listopadové ráno roku 1880. Z mlhy na nároží dvou ulic pražské Malé Strany se vynoří silueta muže.

„Dobré ráno, pantáto, to máme dnes hezký den,“ osloví metaře cestou domů na Smíchov. V dlouhém černém kabátě, s kloboukem a viržinkem v ústech je Arbes nepostradatelnou figurkou noční Prahy.

Když z hospody u Tomáše táhne městem, ve dvě hodiny v noci je o něj možné zakopnout u hřbitova na Malvazinkách, v půl páté za svítání s kýmsi živě diskutuje na Vyšehradě, aby o hodinu později ve Vršovicích pokynul roznašečům novin.

Pak se vrací domů, aby večer začal nanovo. Na začátku 20. století ale přestává k Tomášovi chodit a Mahábhárata se rozpadá.

K Flekům chodil i známý politik František Brauner.
K Flekům chodil i známý politik František Brauner.

4. Univerzita pro vyvolené

Hospoda: U Fleků, Praha 1 – Nové Město, Křemencova 11

Založena: 1499, existuje dodnes

Nejslavnější období: 1902 – 1935 Flekovská akademie

Vlastenečtí štamgasti: František Brauner, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Jakub Arbes, Mikoláš Aleš

„Politické spory si raději vyříkává u Fleků než v salonu své kultivované ženy,“ říká se v 60. a 70. a letech 19. století škodolibě o politikovi Františku Braunerovi (1810 – 1880).

Ačkoli jeho žena Augusta vede salón, ve kterém „hostům bylo útulno, když paní domu nalévala čaj do míšeňských šálků, a kde se cítili v teplém, domácím prostředí,“ jak vysvětluje kulturní historička Maryša Radoňová-Šárecká (1890 – 1858), František některé otázky raději probíhá u piva, kde si tolik nemusí hlídat jazyk a není svázaný úzkoprsým bontonem.

Zkrátka i konzervativní staročeští politici občas potřebují vypadnout z domova a zanadávat si. Nalévá se přitom flekovskou specialitou, třináctiprocentním černým ležákem. Hospoda si ovšem ve své pověsti nezadá ani později.

Originálně vyzdobená malá místnost U Fleků hostí na začátku 20. století denně pestrou společnost z řad spisovatelů, profesorů, lékařů a advokátů, výtvarníků a spisovatelů, herců i operních zpěváků.

Říkají si Flekovská akademie a jejím mozkem se stává největší malíř v Čechách, dvoumetrový Láďa Novák (1865 – 1944), který předtím rád sedával i u malostranského svatého Tomáše.

Píší se tu a malují kroniky, celkem pět flekovských knih, obsahujících veršovánky, obrázky a karikatury.

První z nich zakládají flekovští kumpáni 28. května 1902. Pro zdejší bohémskou společnost neplatí zavírací hodina a objednávají si tu na stoly, přitom jeden stůl znamená deset až dvacet sklenic.

O výzdobu se postará Novák s Mikolášem Alšem (1852 – 1913), který vymaloval dvůr.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz