Skip to content

4 archeologické nálezy-podvrhy: Odborníky poplete falešná lebka i obrázky z dětskjé knížky

Někdy se archeologové zaradují nad objevem, aby nakonec (někdy až o desítky let později) zjistili, že jde o podvrh. Představíme vám některé známé archeologické podfuky.

V roce 1912 objeví archeologové podivnou lebku. Na první pohled vypadá jako lidská, na ten druhý už ne. Vědcům dojde, že právě drží v rukou chybějící článek vývoje lidí, kdy se z opice stal člověk, a hrdě ho nazvou piltdownský člověk podle místa v Británii, kde byl nalezen.

Jenže tu něco nehraje. V roce 1953 vyjde najevo, že si někdo udělal z vědců dobrý den a podstrčil jim lebku středověkého člověka, ke které napasoval dolní čelist orangutana a zub šimpanze.

Než vyjde najevo, že nález z Piltdownu pochází ze středověku, trvá to 41 let.

Starobylé barvy Když se řekne Nefertiti, každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem, která legendární egyptskou krasavici znázorňuje. Nedávno však přišel egyptský historik umění Henri Stierlin s tím, že jde o povedený padělek!

Nádherná busta královny Nefertiti vzbuzuje obdiv. Historik Henri Stierling se k ní ale staví rezervovaně.

Podle něj nechal bustu vyrobit německý egyptolog Ludwig Borchardt, snad aby si vyzkoušel práci se starobylými barvami. Nejspíš se zhrozil, když jeho dílo vystavili, ale když viděl ten ohromný zájem, který busta vyvolala, neměl žaludek na to říct, co provedl.

Skutečné kresby bizonů z francouzské jeskyně Font de Gaume. Jejich podvrh praskne až po třiceti letech.

Kamenný skicák V západní Francii se v roce 1926 objeví vápencová destička s rytinou bizona. Kresba se nápadně podobá nástěnným malbám v jeskyni Font de Gaume na jihozápadě Francie.

Archeologové nad tím nechápavě kroutí hlavou a destičku považují za ostatek jakéhosi kamenného předchůdce skicáku. Až po třiceti letech vyjde najevo, že jde o podvrh, vyrobený jedním dělníkem, který na místě pracoval.

Vyobrazení Merkových nálezů z jeskyně Kesselroch. I sám nálezce se později málem nechá nachytat podfukem,

Snadný výdělek Švýcarský učitel Conrad Merk, který v jeskyni Kesslerloch objevil rytiny koně, soba a pižmoně, vypíše v roce 1873 odměnu za nález dalších podobných rytin z období paleolitu.

Netrvá dlouho a jistý tkadlec jménem Martin Stamm mu přinese hned dvě – Merkovi se to však nějak nezdá a nakonec zjistí, že Stamm obrázky na rytinách obkreslil z knížky pro děti. Potřeboval totiž peníze a odměna za pár rytin by mu vytrhla trn z paty.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …