Z chicagského kina Biograph Theater vychází charismatický muž se dvěma ženami. Nervózně se rozhlédne po okolí. Pár okamžiků poté leží v tratolišti vlastní krve, provrtaný policejními kulkami…

V encyklopediích byste jejich jména našli pod hesly psanci, zločinci, gangsteři. Lidovým tribunálem však byli často vynášeni do nebes jako legendy a hrdinové bojující proti útlaku a nespravedlnosti. Ty nejznámější z nich přiblíží následující trojice příběhů.

Australský Robin Hood

Kdo: Ned Kelly

Smrt: Dne 11. listopadu 1880 je oběšen, po smrti je mu useknuta hlava a tělo končí v masovém hrobě.

Na svět přichází v roce 1854 (nebo 1855, přesné datum jeho narození není známé) jako syn irského přistěhovalce, který je za krádež dvou prasat deportován do Tasmánie. Dětství Neda Kellyho (1854/1855–1880) je tak všechno možné, jen ne šťastné.

Je mu 12 let, když se jeho vykutálený tatík jednoho dne už z vězení živý nevrátí. V roce 1869 je pak sám obviněn z loupežného útoku na obchodníka s prasaty Aha Fooka a další přepadení, krádeže a zatýkání následují vzápětí poté.

Jelikož jako cíl slouží Kellymu a jeho bandě hlavně místní hrabiví statkáři a zkorumpovaní policisté, dostává po čase jejich počínání punc symbolu lidového odporu irsko-australských osadníků proti britské smetánce.

Sám Kelly je pak líčen jako tvrdý, ale sympatický dobrodruh, kterého na cestu zločinu dohnaly nepříznivé okolnosti. A přízeň veřejnosti neztratí ani v momentě, kdy věrný své robinhoodovské pověsti v roce 1878 spolu s bratrem a dvěma kumpány zabije v šarvátce tři policejní oficíry.

Takový je život…

Mimo oficiálního cejchu psance mu tenhle čin vyslouží i 8 000 liber odměny, která je ovšem vypsaná na jeho hlavu. Parlament státu Victoria navíc schvaluje zákon, podle něhož má kdokoli právo dotyčné zastřelit bez předání policii nebo soudu.

Následuje 18 měsíců, během kterých Kellyho gang přepadává a vybírá banky po celé zemi, a sám jeho kápo si dál užívá hrdinské pověsti. V říjnu roku 1880 se pak ve městě Glenrowan strhne definitivně poslední bitva mezi policií a slavným zbojníkem.

Během ní je Kellyho parta, oděna do svého ikonického, podomácku ukovaného brnění, zčásti pobita a její vůdce zajat. O měsíc později je Ned Kelly usvědčen z trojnásobné vraždy a pověšen. Nezachrání ho ani petice za jeho ušetření, pod kterou se podepíše na 30 000 lidí.

„Takový je život,“ pronese jen těsně předtím, než mu kat uváže kolem krku smyčku.

Nepolapitelný veřejný nepřítel

Kdo: John Dillinger

Smrt: Dne 24. července 1934 je v Chicagu rozstřílen agenty FBI

První banku se svou povedenou partičkou „udělá“ John Dillinger (1903–1934) v červenci 1933. Stane se tak jen pár týdnů poté, co po devíti letech podmínečně opouští zamřížovanou celu státní věznice v Michigan City.

Právě odtud také pochází většina jeho kumpánů. Dalších pět přepadení pak následuje v rychlém sledu. Paralelně s obsahem kapes roste i Dillingerova popularita. Pro veřejnost není nebezpečným zločincem, ale hrdinou, který si v době těžké hospodářské krize bez zábran bere od státu, co se mu zlíbí, a majetek a peníze obyčejných lidí nechává být (tedy aspoň těch, kteří nemají úspory v bankách).

Kromě dobře padnoucího obleku si navíc potrpí i na dobré mravy. Přepadeným pokladním se představuje, a když propouští rukojmí, potřásá si s nimi rukou. Co je však veřejnosti po chuti, to je (celkem logicky) trnem v oku strážcům zákona, pro které se Dillinger brzy stává veřejným nepřítelem č. 1.

Netrvá dlouho a FBI ustanovuje k jeho polapení zvláštní čtyřicetičlenný tým nazvaný Dillingerův přepadový oddíl.

Vězení mu nevoní

V září 1933 je lotr s ironickým úsměvem při další bankovní loupeži opravdu dopaden, jenže při jeho převozu do Ohia, kde je na něj vydán zatykač, se Dillingerovým kumpánům podaří husarský kousek. Převlečeni za ohijské policisty si svého předáka od agentů FBI prostě „převezmou“. Zbaven okovů rozpoutává Dillinger další vlnu loupeží a bankovních přepadení v sousední Indianě, ale také vzdálené Floridě a Arizoně. Právě tam je v lednu 1934 znovu lapen a převezen do vazební věznice v Crown Pointu, jen pár mil od Chicaga.

Jenže netrvá ani dva měsíce a je znovu venku. Potřebuje k tomu jen dřevěný model revolveru pomazaný černým krémem na boty. Na znovu nabité svobodě pak rozjede další pokračování své tour po bankách a peněžních ústavech.

Smrt číhá na ulici

Ředitel federálního vyšetřovacího úřadu J. Edgar Hoover (1895–1972) bije na poplach a vypisuje za jeho dopadení odměnu 10 000 dolarů. Uniknout nežádoucímu zájmu o svou osobu se Dillinger pokusí plastickou operací obličeje a odstraněním papilárních linií na prstech.

Naivní snaha o změnu identity je však marná. Jeho životní kruh se uzavírá 22. července 1934 před budovou chicagského kina Biograph Theater, ze kterého vyjde v doprovodu dvou žen – své milenky Polly Hamiltonové a její známé, rumunské imigrantky Anny Sageové. Právě ona vymění jeho život za příslib zelené karty a informuje FBI o Dillingerových záměrech. Obezřetný gangster sice po pár krocích okamžitě vycítí nebezpečí a v předtuše zrady ještě stačí sáhnout do kapsy pro zbraň, vystřelit však už nikoliv.

V tu chvíli ho totiž začnou provrtávat kulky ze zbraní opodál číhajících agentů. Jeden z nejhledanějších zločinců USA padá ve věku 31 let mrtvý na chodník.

Samopal, má láska

Kdo: George „Machine Gun“ Kelly

Smrt: Umírá v roce 1954, v den svých 54. narozenin, na infarkt během výkonu doživotního trestu.

Na svět přichází s počátkem 20. století jako George Francis Barnes (1900–1954) (podle některých pramenů se však narodil už v roce 1895 či 1897) v Chicagu v USA. Ve většině černých kronik jsou však jeho skutky shrnuty pod přezdívkou „Machine Gun“ Kelly. Tu si vybere sám podle své nejoblíbenější zbraně – samopalu Thompson. Na rozdíl od většiny svých budoucích kolegů může chůzi po šikmé ploše jen těžko přičítat dětství či dospívání v chudobě. Život v dostatku mu zajišťuje hlavně postavení otce, coby významného úředníka pojišťovny.

On sám však v jeho poctivých stopách jít nehodlá. V časech prohibice pašuje pijanům voňavé soudky s lihovinami, mění si jméno na George R. Kelly a žije vcelku nudný život řadového podvodníka. Tedy až do chvíle, než jako čerstvý ženáč dostává od své novomanželky Kathryn zbrusu nový samopal. Tehdy George podruhé ve svém životě zažije lásku na první pohled. Pomocí svého nového kamaráda a party kriminály otřískaných zločinců provede několik odvážných bankovních loupeží a ulice Spojených států rázem zaplavují stohy letáků s jeho popisem.

„Podařené“ narozeniny

Polínka do ohně jeho popularity vytrvale přikládá hlavně Kellyho drahá choť, která dokonce manželovým příznivcům prodává prázdné náboje z jeho kvéru. V červenci 1933 si však gangster při svých nekalých aktivitách ukousne příliš velké sousto, když spolu se svým gangem unese ropného magnáta a obchodníka Charlese F. Urschela (1890–1970). Za něj sice získávají pohádkové výkupné 200 000 dolarů, netuší však, že jejich oběť během svého věznění sesbírala množství stop, které následně přivádějí agenty FBI na jeho stopu. Dne 26. září 1933 je tak George „Machine Gun“ Kelly zatčen a za své zločiny odsouzen k doživotnímu žaláři.

V něm pak i se sedmnáctiletou zastávkou v Alcatrazu stráví zbývajících 21 roků svého života. Dne 18. července 1954, v den svých 54. narozenin, vydechne naposled.