Skip to content

3 egyptské objevy: Stavitele pyramid denně nasytilo 21 býků a 23 ovcí

Povolání archeologa v Egyptě nepatří k nejlehčím zaměstnáním – člověk bojuje s horkem, zatímco se celý den hrabe v písku a po tváři mu stékají krůpěje potu. Pak však přichází očekávaná odměna, když archeolog objeví ztracenou hrobku a stane se prvním člověkem, který sem po několika tisících letech vstoupí.

Možná by se mohlo zdát, že vše, co mohlo být v Egyptě na severním pobřeží Afriky objeveno, už objeveno bylo. Opak je ale pravdou. Žádný nález už možná nevyvolá takový poprask jako vykopání hrobky faraona Tutanchamona (vládl asi 1333 př. n. l.

– 1323 př. n. l.) v roce 1925, archeologové však vědí, že rozžhavené egyptské písky ještě nevydaly své poslední tajemství.

V blízkosti pyramid v Gíze se nacházejí i hrobky dělníků, kteří zde pracovali.

1.Nález boří staré mýty Objev: hrobky dělníků Kde: Gíza Stáří nálezu: cca 4500 let Zajímavost: rodiny v okolí museli nakrmit hladové stavitele Už v lednu roku 2010 učinili archeologové významný objev, který zcela vyvrátil dosud platné teorie, že pyramidy stavěli jen otroci: v blízkosti pyramid v Gíze našli řadu hrobek dělníků, kteří stavěli např.

Cheopsovu pyramidu (nejvyšší pyramida v Egyptě).

„Tyto hrobky byly postaveny vedle královy pyramidy, což naznačuje, že jejich majitelé nemohli v žádném případě být otroci. Kdyby byli otroky, nikdy by si nemohli postavit hrobky vedle místa posledního odpočinku svého krále,“ vysvětluje objev generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahi Hawass.

Cheopsova pyramida. Při její stavbě dělníkům řádně vyhládlo.

Nemuseli platit daně Nálezy navíc svědčí o tom, že rodiny, žijící v okolí řeky Nil posílali denně na stavbu 21 býků a 23 ovcí, aby nakrmili hladové krky těžce pracujících dělníků – podle Hawasse pak za odměnu nemusely platit daně.

Hrobky z nepálených cihel, postavené před 4500 lety, navíc podle něj dokazují, že pyramidy nestavělo 100 tisíc dělníků, jak se až doteď myslelo, ale „pouhých“ 10 tisíc mužů z významných egyptských rodin, kteří se na stavbě střídali po třech měsících.

V hrobkách vedle pyramid jsou však uloženi jen ti, kdo zemřeli přímo na staveništi.

Nic než nekonečný písek. Přesto archeologové kolem Tell el-Maskhúta pátrali.

2.I písař si zaslouží hrobku Objev: hrobka písaře Kde: Tell el-Maskhúta Stáří nálezu: cca 3200 let Zajímavost: nápisy v hrobce vypovídají i o jeho manželce Náhodný cestující, jedoucí ve vlaku napříč oblastí Ismailíje, si může ve vesnici Tell el-Maskhuta hned u kolejí všimnout desítek hlubokých děr, obklopených archeology.

Jde o hrobky, objevené v dubnu tohoto roku.

Ta nejdůležitější z nich se však nachází hned vedle kolejí – je to místo posledního odpočinku jistého Kenamona, královského písaře z období 19. dynastie (1315 př. n. l. – 1201 př. n. l.). Jde o první hrobku z té doby, nalezenou v Dolním Egyptě (nachází se v deltě řeky Nil).

Naleziště Tell el-Maskhúta. Zde ukrytá hrobka písaře se pyšní bohatou vnitřní výzdobou.

Popsaný sarkofág Uvnitř hrobky, postavené z nepálených cihel, na archeology čekalo překvapení v podobě nádherné bohaté výzdoby – i samotný vápencový sarkofág byl popsán na vnější i vnitřní straně. Největší pozornost však vyvolaly scény ze 125 kapitoly egyptské Knihy mrtvých.

„Tyto výjevy a nápisy v hrobce ukazují, že Kenamon, který měl na starost královské písemnosti, byl velmi důležitý muž,“ prohlásil vedoucí úřadu pro památky Mohamed Abdel Maksúd.

Z nápisů v hrobce se archeologové dokonce dozvěděli i o Kenamonově manželce – jmenovala se Isis a byla hudebnicí a zpěvačkou v chrámu boha Atuma. Archeologové si od nálezu hrobky hlavně slibují, že jim pomůže zjistit informace o historii okolí delty řeky Nil a také něco o vztazích s krajinami na východě země.

Písek Libyjské pouště ukrývá spoustu nálezů včetně například řecko-řínských hrobek.

3. Pohřebiště v oáze Objev: 14 hrobek Kde: oáza Bahríja, Libyjská poušť Stáří nálezu: cca 2300 let Zajímavost: jedna z ženských mumií měřila pouhých 97 cm Když začátkem dubna roku 2010 dělníci kopli do země, aby ve vesnici el-Hara, nacházející se na území oázy Bahríja (na severu Libyjské pouště), začali se stavbou centra pro místní mládež.

Netušili, že v zemi najdou hned 14 řecko-římských hrobek vzniklých už ve 3. století př. n. l. Stavební práce se hned zastavily a dělníky vystřídali archeologové. V jedné z hrobek objevili mumii ženy, která měřila jen 97 cm.

Víko její rakve zachycuje její podobu v římském oděvu, včetně několika kusů šperků.

Oáza Bahríja vydává stopy zanikých civilizací.

Starověké krematorium Do hrobek, vytesaných přímo do skály, vede dlouhé schodiště a chodba, na jejímž konci se nacházela místnost, kde se konaly kremace zemřelých. Uvnitř hrobek archeologové zatím objevili čtyři antropoidní masky, mince, keramické a skleněné nádoby a zlatý úlomek se zobrazením čtyř synů boha Hora (staroegyptský bůh světla).

Není to přitom poprvé, co archeologové na území oázy Bahríja narazili na památky dávno zaniklých civilizací –

např. v roce 1994 tu objevili hned 254 mumií, uložených v 17 hrobkách.

Foto: wikipedia,.org, Český egyptologický ústav
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …