Jejich jed má primárně sloužit jako obranný mechanismus. Množství toxinu a jeho síla má často za následek to, že setkání s těmito tvory může být tou úplně poslední věcí v životě.
Smrt bez prolití kapky krve
Průsvitná, téměř neviditelná čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri) ukrývá svůj smrtelně nebezpečný jed v 60 dlouhých chapadlech. Tento mořský žahavec obývá pobřežní vody od Austrálie až po Vietnam.
Setkání s čtyřhrankou je nebezpečné, její jed se rychle dostává do krevního oběhu, který selhává, a poté následuje úmrtí.
Zdání může klamat
Homolice mramorovaná (Conus marmoreus) je malým mořským plžem s lasturou. Dorůstá do velikosti 40 až 100 mm. Na první pohled nevypadá vůbec nebezpečně, ale chyba lávky.
Osten, kterým uvolňuje jed, pronikne i neoprenem, a i jen malé množství jedu může způsobit ochrnutí svalů. Protilátka nebyla dosud nalezena.
Pozor na kroužky
Charakteristickým rysem pro chobotnici kroužkovanou (Hapalochlaena lunulata) jsou modré kroužky po celém jejím těle. Chobotnici je možné spatřit v mělkých vodách od Japonska až po Austrálii.
Její jed utvářející se ve slinných žlázách zabíjí i při malých dávkách, způsobuje oslepnutí, ochrnutí dýchacích cest a zástavu srdce. Ani proti tomuto jedu neexistuje léčivé sérum.
Banánový postrach
Pod označením banánový pavouk se skrývá až 6 cm velký palovčík brazilský (Phoneutria fera). Tohoto útočného pavouka je možné nalézt pouze v tropických oblastech Jižní Ameriky.
Jeho jed je velmi silný, kousnutí bývá velmi bolestivé a pokud je dávka jedu vyšší, nastává ochrnutí.
Nejbolestivější bodnutí
Štír smrtonoš (Leiurus quinquestriatus) má ze všech štírů na světě nejúčinnější jed. Oproti ostatním štírům však nezpůsobuje tolik úmrtí, kapacita jeho jedového váčku je velmi malá. Když už ale bodne, jedná se o velmi bolestivou zkušenost.
Domovem mu jsou suché africké či asijské oblasti. Jeho velikost dosahuje 10 cm.
Vypadá jako kámen
Mořská ryba odranec pravý (Synanceia verrucosa) svým povrchem těla na první pohled připomíná spíše kámen nebo korál. Vyskytuje se u severoaustralského pobřeží a v Rudém moři a může usmrtit i člověka. Nebezpečné jsou její jedovaté ostny, především hřbetní ploutve.
Brouk, který zabíjí
Španělská muška, jež se odborně označuje jako puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria), je v České republice považován za nejjedovatějšího brouka. Na délku měří od 12 do 20 mm.
Brouk ze svého těla vylučuje zapáchající tekutinu obsahující prudce jedovatý kantharidin. V menším množství je používán jako afrodiziakum, ale odhad správné dávky je ošemetný a když se to přežene, končívá to jedině smrtí. Španělské mušky byly velmi oblíbené mezi traviči.
Nebezpečná mutace
I přes svou prudkou jedovatost je ryba takifugu (Takifugu rubripes), známá jako fugu, typickou pochoutkou japonské gastronomie. Za normálních okolností je jed přítomen pouze v játrech a reprodukčních orgánech.
Kvůli změnám klimatu se však jed takifugu vlivem mutace dostává i do svaloviny a kůže. Tetradotoxin začíná působit až po několika minutách a zasahuje dýchací cesty.
Nejjedovatější plaz na světě
Mezi plazy je podle množství jedu, tedy míry toxicity, nejnebezpečnější australský endemit taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) nazývaný také jako taipan útočný. Minimální dávka vypouštěného jedu je 44 mg, maximální množstvím je pak 110 mg. Ve volné přírodě loví především hlodavce a vačnatce.
Krása přinášející smrt
Největším a nejjedovatější druhem šípových žab je pralesnička strašná (Phyllobates terribilis). V dospělosti může dorůst do velikosti až 5,5 cm. Tento druh se nalézá převážně v Kolumbii.
Pralesnička strašná je schopna ve svém těle utvořit obrovské množství toxinu, které usmrtí až 20 000 myší a 8 lidí. Prudce jedovatou látku tvoří alkaloid batrachotoxin, proti kterému neexistuje žádná účinná protilátka.
Jed nepřítele nervově paralyzuje, což vede k srdečnímu selhání či fibrilaci. Člověka usmrtí užití 0,1 mg látky.