Štěstí… Co je to štěstí? A dá se vůbec měřit? Už desátým rokem vydává organizace OSN, zabývající se udržitelným životem, Světovou zprávu o štěstí. To není vtip! Podle ní jsou i pro rok 2023 nejšťastnější seveřané.
Je to paradox, protože právě v těchto zemích se roky potýkali s vysokým počtem sebevražd. Česko se drží v první dvacítce z celkem 137 zemí.
Chcete-li být dobrým politikem, dejte stranou finance a vsaďte na štěstí. Ze studií, zabývajících se štěstím obyvatel jednotlivých států, světa vyplývá, že jejich spokojenost je sice spojená s penězi, ale mnohem zásadnější jsou další roviny života.
Dokonce se v posledních letech ukázalo, že covid-19 či válka na Ukrajině nepřinesly do našich životů neštěstí. Naopak.
Celý svět mění hodnoty, do popředí se dostává zájem o blízké a štěstí roste s tím, jak si dokážeme vzájemně pomáhat a věnujeme se dobročinnosti.
Dejme štěstí na první místo
Pojďme se zaměřit na pohodu a štěstí. Udělejme z nich obecně přijímaný vzorec myšlení, vyzývá Organizace spojených národů (OSN), která za tímto účelem zřídila organizaci SDSN (v překladu Síť řešení pro udržitelný rozvoj).
Přišla s tím už v roce 2011. O rok později zasedání OSN s tímto tématem předsedali generální tajemník OSN Ban Ki-moon a premiér Jigmi Thinley z Bhútánu. Právě Bhútán totiž přišel s myšlenkou hrubého národního štěstí!
To vnímá jako hlavní ukazatel rozvoje, na rozdíl od hrubého domácího produktu, který uznává zbytek světa. Od té doby vychází každoročně Světová zpráva o štěstí. Od roku 2016 vždy 20. března, který je Mezinárodním dnem štěstí OSN.
Délka života i korupce
Informace o míře štěstí se dozvídáme díky obrovským celosvětovým průzkumům od lidí ve více než 150 zemích! Oslovení obyvatelé hodnotí svůj život v uplynulých třech letech (aktuálně 2020 až 2022).
Pro výsledky je důležitá také průměrná délka života v zemi či hrubý domácí produkt. Sleduje se míra korupce v institucích, poskytovaná sociální podpora i to, jak svobodně se lidé cítí při důležitých životních rozhodnutích.
Nejšťastnější ze všech jsou Finové
Země: Finsko
Místo: 1.
Počet bodů: 7,8
První dvacítku zemí, kde se lidé cítí šťastní, tvoří převážně Evropské státy. Přední příčky pravidelně obsazují severské země v čele s Finskem. Následuje je Dánsko, třetí je Island, Švédsko šesté a za ním spěchá Norsko. Jak to?
Tyhle země už roky sází na blahobytný život. Razí myšlenku sociálního státu, kde sice lidé platí obrovské daně, ovšem úřady, doprava, studium – to vše funguje pro občany velmi hladce a srozumitelně.
Jediným šrámem na kráse může být fakt, že tyto státy roky čelily vysoké míře sebevražednosti.
Například právě Finsko je celosvětově na 24. pozici, Švédsko na 29. Při globální průměrné hodnotě 9 se tu stále odehraje kolem patnácti sebevražd na 100 tisíc obyvatel ročně, a to je dost.
Vysvětlením jsou dlouhé zimní dny, zahalené tmou, které přispívají k rozvoji depresí. Nicméně i v této oblasti udělaly státy severu Evropy pokrok – základem změny tu je dostupnost odborné péče.
Česko neustále stoupá
Země: Česká republika
Místo: 18.
Bodů: 6,8
Z devětatřicátého místa v roce 2013 se Česko letos dostalo na 18. příčku. V první dvacítce se přitom drží už pátým rokem.
Ještě v roce 2018 bylo jedenadvacáté, o rok později se už ale dostalo na 20. pozici, v roce 2020 se zařadilo za Německo a Spojené státy na devatenácté místo. Osmnáctou pozici si drží druhým rokem. Přitom v roce 2021 vyskočilo na šestnácté místo ve světě!
Jsme na tom také nejlépe mezi zeměmi střední a východní Evropy a například jen o dvě místa níž než sousední ekonomická velmoc Německo. Když už jsme u sousedů: Slovensko se umístilo na 29. místě, Polsko na 39. a jejich soused Maďarsko až na 51. pozici.
Jak můžeme být šťastní po roce plném krizí?
Česko mezi první dvacítku šťastných států vynáší silný relativní hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele a dobře fungující sociální podpora. Je tu také jedno překvapivé zjištění: Vzpomeňme si, o čem byl pro nás minulý rok.
„2022 byl rokem krizí včetně pokračující pandemie covid-19, války na Ukrajině, celosvětové inflace a řady mimořádných klimatických událostí,“ upozorňují autoři zprávy.
K denní úrovni stresu přispíval i klesající reálný příjem domácností a kupní síla, dlouhé čekací doby u lékařů a obavy z ruské hrozby. Jak to, že to tedy vypadá, že celkově jsme šťastnější? Důležitou roli v tom hrají solidarita a dobročinnost.
Nejprve pandemie covid-19 a poté ruská invaze na Ukrajinu způsobily, že lidé byli spokojenější. Se štědrostí, laskavostí a péčí o druhé roste pocit štěstí!
Šťastná Litva se rychle dere kupředu
Země: Litva
Místo: 20.
Bodů: 6,7
V roce 2017 byli na 52. místě, letos Litevci dobyli první dvacítku. A vytlačili z ní Francii. Litevci ve světovém žebříčku neustále stoupají, v patách mají Estonsko (letos 31.) a Lotyšsko (letos 41.). Podle autorů zprávy následují cestu států jako je Česko.
Stabilizují se po revolučních změnách začátku devadesátých let minulého století, nacházejí novou identitu a lidem se tu lépe žije. Litva ovšem drží celosvětově šesté místo, a v Evropě dokonce první místo v počtu sebevražd.
Jejich míra tu je 20,2 na sto tisíc obyvatel (rok 2019). Podle odborníků za tím stojí propad ekonomiky, alkoholismus, nedostatek tolerance ve společnosti a bující šikana. Litva je také jednou z nejvíce introvertních populací.
Sebevražedný odchod ze světa tu často volí nevzdělaní venkovští muži. Od roku 1995 se ovšem tento celospolečenský problém daří usměrňovat.
Válka? Ukrajinci vnímají své životy lépe než v roce 2014
Země: Rusko
Místo: 70.
Bodů: 5,6
Země: Ukrajina
Místo: 92.
Bodů: 5,0
Velkým překvapením jsou pro výzkumníky výsledky z Ukrajiny. „Navzdory utrpení a škodám bylo posouzení kvality života loni lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym,“ píše se ve zprávě.
Ukrajinci se v posledních letech cítí být součástí národa, který má společný cíl. Vzrostla jejich důvěra ve vládu, stejně jako v sousedním Rusku. Na Ukrajině ale mnohem silněji. Na celosvětovém žebříčku štěstí je ale Rusko nad Ukrajinou.
Patří mu 70. příčka, Ukrajina je na 92. místě. Vloni bylo Rusko 80., Ukrajina 98. „Ničivý dopad války je zřejmý všem, a proto také zjišťujeme, že blahobyt na Ukrajině utrpěl skutečný zásah,“ komentuje zpráva.
V rámci úvah nad pocitem štěstí a spokojeností s vlastním životem tu však můžeme pozorovat úžasné zjištění. Země je sužována válkou, poklesl tu blahobyt, a přesto se lidé cítí být šťastnější. Proč? Mezi Ukrajinci neskutečně vzrostl pocit sounáležitosti.
Lidé si váží pomoci a možnosti pomáhat, jsou k sobě laskaví. „Jak zachycují údaje o pomoci cizím lidem a darech – ruská invaze vytvořila z Ukrajinců národ,“ uvádí zpráva.
Nejnešťastnější země světa? Afghánistán a Libanon
Země: Afghánistán
Místo: 137.
Body: 1,7
Země: Libanon
Místo: 136.
Body: 2,3
Šest bodů rozdílu na desetistupňové škále stojí mezi nejšťastnější a nejvíce nešťastnou zemí světa. Úplně dole na seznamu, na 137. místě, je válkou zničený Afghánistán. Úroveň zdejšího štěstí je na 1,8 bodu oproti Finským 7,8 bodu!
Libanon je o příčku výš, na 136. místě s 2,3 bodu. Jedno však mají Afghánistán a Finsko společné – lidé tu mají pocit, že jsou si blízko. Finové životem ve štěstí, Afghánci tím, že jsou všichni velmi nešťastní.
Obyvatelé tu tedy nevnímají zásadní rozdíly v tom, jak se mají lidé z okrajových částí populace. Nejbohatší i ti nejchudší se mají stejně. Nejsou šťastní. Třeba v Libérii je to opačně – obyvatelé mezi sebou mají obrovskou propast.
Nejchudší žijí velmi nešťastné životy ve srovnání s nejbohatšími, kteří jsou vysoce šťastní. Z desetibodové škály tomuto rozdílu dali místní 6,8 bodu.
