Skip to content

3 české chytré mozky: Vynálezce barevné fotografie přišel o všechno!

„Nic nevzdám,“ zatne zuby Karl Schinzel, když v roce 1922 ve Vídni odmítnou jeho patenty na barevnou fotografii jako „příliš nerealistické“. Dál provádí pokusy a jejich výsledky publikuje i v odborných časopisech. Jeho prací si všimnou lidé z německé Agfy a americké firmy Eastman Kodak. Chtějí je koupit. Je ironií osudu, že sám Schinzel na svých objevech nikdy nezbohatne.

Nové fyzikální teorie, první osobní automobil v Rakousko-Uhersku, patenty v oblasti barevné fotografie, to vše mají na svědomí rodáci z českých zemí. Představujeme vám tři české chytré mozky, na které se tak trochu neprávem zapomíná.

1. Einsteinův kritik

Fyzik a filozof Ernst Mach klade dokáže své studenty zapálit pro vědu.
Fyzik a filozof Ernst Mach klade dokáže své studenty zapálit pro vědu.

Kdo: Ernst Mach
Životní data: 1838–1916
Profese: fyzik a filozof
Zajímavost: Při vzdělávání je pro něj nejdůležitější selský rozum.

Ernst Mach, rodák z Chrlic u Brna, od roku 1867 učí na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě (v letech 1879–1880 a  1882–1883 je dokonce jejím rektorem) a své studenty dokáže nadchnout pro vědu. Svůj názor má i na vzdělání: „Neznám nic strašnějšího než ubohé lidi, kteří se učili příliš mnoho,“ říká. Důraz klade na selský rozum: „Místo zdravého silného úsudku, který by se snad vyvinul, kdyby se neučili ničemu, se jejich myšlenky úzkostlivě plíží stále po týchž cestách za jakýmisi slovy, větami a formulacemi.“ Znalosti jsou podle něj na nic, když je člověk neumí použít v praxi.

Autor teorie relativity Albert Einstein se stává terčem kritiky rodáka z Čech.
Autor teorie relativity Albert Einstein se stává terčem kritiky rodáka z Čech.

Svými fyzikálními výzkumy předběhne dobu. Ostře kritizuje představy anglického fyzika Isaaca Newtona (1643–1727) o absolutním prostoru a čase. Upozorňuje v této souvislosti na relativitu měření. Trvá na tom, že se zjištěné hodnoty vždy vztahují k něčemu. Jeho principy použije Albert Einstein (1879–1955) pro svoji teorii relativity. Mach ale odmítá tvrzení, že by stál za zrodem teorie relativity a k Einsteinovým objevům má na sklonku svého života řadu kritických připomínek.

2. Konstruktér – invalida

První osobní automobil Präsident si hravě poradí i s více než třísetkilometrovou cestou z Kopřivnice do Vídně.
První osobní automobil Präsident si hravě poradí i s více než třísetkilometrovou cestou z Kopřivnice do Vídně.

Kdo: Leopold Sviták
Životní data: 1856–1931
Profese: konstruktér
Zajímavost: Zkonstruuje první osobní automobil v Rakousko-Uhersku a později v něm havaruje.

Šikovný konstruktér Leopold Sviták pracuje v kopřivnické vagonce, kde se také v letech 1897–1898 odvážně pouští do výroby prvního osobního automobilu v Rakousku-Uhersku. Jde o experiment, ke kterému neexistují žádné plány. Rodí se až během prací, například revoluční novinka v podobě ochrany předních kol pomocí nárazníku. Cestu z Kopřivnice do Vídně dlouhou 328 km automobil Präsident zvládne za 14,5 hodiny. Tento automobil se nakonec Svitákovi málem stane osudným. 1. května 1900 se zúčastní jako řidič se tříčlennou posádkou zkušební jízdy. Havaruje při jízdě z kopce v Rychalticích u Hukvald. „Udávaná rychlost 25 km/h – to už je rychlost vražedná pro tenhle stroj,“ vysvětluje Radim Zátopek, kurátor Technického muzea v Kopřivnici proč k nehodě došlo. Stroji zřejmě selžou brzdy. Bilance? Jeden mrtvý, jeden těžce raněný, třetí člen posádky vyvázne jen s odřeninami, protože stihne vyskočit. Svitákovi musí uříznout nohu nad kolenem. Nehoda má ještě soudní dohru a nebýt svědectví místopředsedy rakouského automotoklubu, skončil by český konstruktér ve vězení.

3. Neúspěšný obchodník

Bez patentů rodáka z Opavy by barevný film Kodachrome nevznikl.
Bez patentů rodáka z Opavy by barevný film Kodachrome nevznikl.

Kdo: Karel Schinzel
Životní data: 1886–1951
Profese: chemik
Zajímavost: Na základě jeho patentů vznikají barevné filmy Kodachrome a Agfacolor.

Píše se rok 1905, když na vídeňský patentový úřad dorazí přihláška „Postupu na hotovení barevných fotografií“. Jejím autorem je opavský rodák Karl Schinzel. Současně uveřejňuje první odborný článek o třívrstvém materiálu na barevné fotografie. Svůj patent zdokonaluje i během 1. světové války. Jenže po ní výsledky jeho práce odmítnou vídeňští odborníci. Přesto se nevzdává a bádá dál. Po roce 1935 publikuje i v odborných časopisech a výsledky jeho výzkumů zaujmou lidi z německé Agfy a americké firmy Eastman Kodak. Američané od něj kupují celkem 27 patentů. Nejdůležitějším je barevné vyvíjení fotografií s postupnou spektrální expozicí. Jenže Schinzel prodává své patenty levně, takže i když je hlavně jeho zásluha, že se na trh dostanou filmy Kodachrome nebo Agfacolor, nezbohatne na tom. Obchodu totiž moc nerozumí. Stěhuje se do německého Badenu a spolupracuje s různými firmami. Během 2. světové války se jeho zákazníkem stává i německá společnost Zeiss. S porážkou Německa ale přichází o všechno, protože mu laboratoř zničí spojenci. Nezbude mu nic, jen pár zachráněných poznámek.

Foto: wikimedia.org, pinterest.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …