Přechod na 5G zároveň představuje příležitost k výraznému snížení energetické náročnosti sítí tak, aby byly s to držet krok s neustále se zvyšujícím objemem přenosu dat za současného snižování jejich uhlíkové stopy.

Pouhá výměna hardwarových komponent ovšem nebude stačit.

Jakoby zavádění nového technologického standardu nebylo dostatečnou výzvou samo o sobě, musí mobilní operátoři navíc výrazně zvýšit kapacity svých sítí.

Podle loňské zprávy Ericsson Mobility Report se totiž objem mobilní komunikace v příštích pěti letech celosvětově zpětinásobí.

Zároveň však již dnes energie činí 20-30 procent celkových provozních nákladů, a to bez zohlednění aktuálního dramatického zdražování tohoto vstupu. Celosvětově vydají mobilní operátoři přes 600 miliard korun ročně za dodávky energií do svých sítí.

Rychle rozšiřovat jejich kapacitu a zároveň výrazně srazit spotřebu energie přitom možné je, díky novým technologiím.

Modernizaci nezastavíš

Neexistuje ovšem žádné jednotlivé opatření, které to zajistí, ale je nutné integrovat celou škálu dílčích technologií.

Tedy je třeba sítě na standard 5G modernizovat za využití hardwaru, který zároveň poskytuje mnohem vyšší výkon a má výrazně nižší spotřebu energie.

Příkladem mohou být radiové přístupové sítě (Radio Access Network – RAN), které se zaváděním 5G vyžadují čím dál vyšší výpočetní výkon.

A nasazení komponent z portfolia RAN Compute společnosti Ericsson, založených na jedinečné architektuře Ericsson Many-Core Architecture (EMCA), dovoluje zvýšit propustnost RAN o 40-50 procent, a navíc ušetřit 25-35 procent spotřeby energie.

V kombinaci s dalšími opatřeními však může hardware založený na technologii Ericsson Silicon snížit spotřebu energie RAN sítě dokonce až o 60 procent.

Nejvýraznějších úspor energie totiž nelze dosáhnout pouze nasazením správného hardware na správném místě, ale současným uplatněním řešení a procesů navržených s ohledem na energetickou účinnost, tedy funkcí, jaké jsou již dostupné v rámci Ericsson Radio Access Network.

Například funkce Deep Sleep umožňuje při nízkém vytížení rádia ho hibernovat, čímž se sníží jejich spotřeba energie až o 97 procent. Také predikce provozního zatížení může dále a velmi výrazně zvýšit energetickou účinnost provozu sítě.

A s nástroji, jako je strojové učení a umělá inteligence (AI) umožňující prediktivní údržbu a řešení problémů na dálku, lze dosáhnout snížení nákladů nejen na energie, ale také na údržbu základnových stanic či jejich výpadků.

Jaké je řešení?

Takovým řešením založeným na AI, které posouvá automatizaci sítí na další úroveň, je Ericsson Energy Infrastructure Operations (EIO). Umožňuje jak prediktivní provoz infrastruktury, tak aktivní správu konkrétní buňky nebo základnové stanice.

Jak ukazuje praxe, nasazení EIO nejenže snižuje provozní náklady o přibližně 15 procent, ale o 15 procent také redukuje fyzické návštěvy infrastruktury díky preventivní údržbě a vylepšeném monitoringu prvků sítě.

Řešení EIO zajistí snížení ročních emisí CO2 o cca 5 tun na základnovou stanici, ale také dokáže snížit výpadky související s napájením až o 30 procent.

Potenciál integrovaných opatření tohoto druhu naznačilo zkušební nasazení nejpokročilejších komponent 5G společností Ericsson a britského Vodafone na podzim minulého roku.

Radiové řešení Ericsson AIR 3227 s integrovanou anténou, umístěné na střeše kanceláře Vodafone v Londýně, snížilo denní spotřebu energie v průměru o 43 procent a až o 55 procent v době mimo špičku.

Nové rádio od Ericssonu je o 51 procent lehčí a jeho kompaktnější design a vylepšené funkce správy energie pomáhají optimalizovat celkový provoz základnové stanice, a v důsledku dělá zavádění 5G a upgrady 4G rychlejšími a jednoduššími.