Sestry Delfina, María de Jesús, Carmen a Maria Luisa Gonzalesovy na první pohled vypadají jako prosté venkovské ženy, které derou peří, klevetí se sousedkami a pod fěrtochem ukrývají cukroví pro vnoučata.

Na ten druhý jsou spíš krutými ježibabami, které se s 91 prokázanými vraždami zapíší do Guinnesovy knihy rekordů.

Šlapej nebo zemři

V mexickém San Francisco del Rincón provozují nevěstinec Rancho El Ángel, kam lákají dívky tou nejotřepanější fintou. V inzerátech slibují rolnickým dívkám, které sní o životě ve velkoměstě, práci číšnic nebo služebných pro dvě staré dámy.

Některé dívky však s pomocí Delfina milence Hermengilda Zunigy prostě unášejí. Jakmile je mají, jsou dívky znásilněny, zdrogovány a poté donuceny k prostituci. Tím však peklo zdaleka nekončí.

Jakmile jsou totiž dívky opotřebované tak, že o ně není zájem, jsou příliš nemocné, většinou nějakou pohlavní chorobou, nebo sex se zákazníky odmítají, sestry je bez lítosti zlikvidují.

Zamknou je do kobky na svém ranči, kde je nechají zemřít hlady, nebo je nechají umlátit k smrti. Těla pak spalují nebo pohřbívají v masových hrobech. Bez výčitek však zavraždí i zákazníky, pokud se neprozřetelně pochlubí velkým obnosem peněz.

Kam se hrabe ježibaba

Vše praskne počátkem ledna 1964, kdy se podaří Catalině Ortegové uprchnout malým otvorem ve zdi a informovat policii. Má přitom štěstí, že narazí na ty, které sestry nemají na své výplatní pásce.

Když policie 14. ledna vtrhne na jejich ranč a pozemky, objeví tu nejen několik uvězněných žen v hrozném stavu, ale také těla 11 zavražděných mužů, 80 žen a k tomu řadu nuceně potracených plodů, následků těhotenství, které sestrám kazily kšeft, a tak se jich zbavily.

Kromě Carmen, která koncem 50 let zemřela na rakovinu, jsou sestry zatčeny, pod policejní ochranou uniknou lynči rozzlobeného davu, a po bouřlivém soudním procesu jsou odsouzeny ke 40 letům vězení.

Sežerou ji krysy

Ven se však dostane jen nejmladší Maria. Delfina umírá už 17. října 1968. Když zešílí strachem z lynče a když nepřestává křičet, strážní jí „nešťastnou náhodou“ upustí na hlavu kbelík plný cementu.

Maria Luisa umírá v cele 19. listopadu 1984 a než ji najdou, napůl ji sežerou krysy. Pouze nejmladší Maria je nakonec propuštěna a mizí neznámo kde. Ani tím to však nekončí.

V roce 2002 je při stavbě nových domů na bývalých pozemcích sester Gonzalesových nalezen další masový hrob s více než 20 kostrami.