Když Ivo Ferreira přinese domů od bratra neznámý prášek, jeho šestiletá dcera Leide je jeho září tak fascinovaná, že si ho nanáší na tělo a přitom posype i sendvič, který právě jí. Umírá o měsíc později a je uložena do země ve speciální rakvi.

Přesto její pohřeb vyvolá vzpouru místních obyvatel, kteří tvrdí, že tělo otráví okolní půdu.

Každý den se dějí podivné nehody na různých místech světa. Vidíme je ve zprávách i na internetu, ale některé z nejkurióznějších událostí tohoto druhu se dají dohledat také v historických dokumentech. Jiné se pro změnu odehrály v nedávné minulosti…

Smutný konec taškařice

Francouzská královna Isabela Bavorská (?1370-1435) pořádá 28. ledna 1393 v Paříži divokou veselici u příležitosti svatby své oblíbené dvorní dámy. Součástí je vystoupení šestice tanečníků, přičemž jedním z nich je sám král Karel VI. Francouzský (1368-1422), převlečených za démonická stvoření z lidových bájí.

Jsou oblečeni v kostýmech z koudele a peří, lepící hmotou je pryskyřice. Masky, vyrobené ze stejných materiálů, zakrývají tváře mužů a skrývají jejich identitu před publikem. Ti na závěr svého divoké křepčení vyzvou přítomné, aby uhodli, kdo se pod maskami skrývá.

Dva z hostů, notně posilněných alkoholem, přistoupí k tanečníkům a posvítí si na ně zblízka pochodní, aby určili jejich totožnost. Přitom dojde k zapálení kostýmu jednoho z „divochů“ a od něj plameny rychle přeskočí i na ostatní, takže je celá skupina náhle v jednom plameni.

Jediný král stojí šťastnou náhodou opodál a jedna z přítomných šlechtičen na něm rychle uhasí oheň svou objemnou sukní, takže se mu nic zásadního nestane. Ostatní aristokraté vyjma jednoho, kterému se podaří skočit do kádě s vínem, už na tom tak dobře nejsou.

Jeden umírá na místě, další zemřou během 3 dnů po tragédii.

Pivní potopa

V jednom z největších londýnských pivovarů počátku 19. století s názvem Horse Shoe Brewery dochází 17. října 1814 okolo půl šesté večer k prasknutí obřího tanku s pivem. Přitom je poškozena celá řada dalších nádrží a obrovská vlna piva prorazí zeď budovy, aby se jako nekontrolovatelná povodeň řítila čtvrtí, obývanou především chudými vrstvami obyvatel.

Na své zničující cestě si vybírá oběti. V jednom z domů se přitom rodina a blízcí příbuzní právě sešli na smuteční slavnosti po pohřbu dvouletého chlapce. Jeho matka a 4 další lidé včetně malého dítěte jsou usmrceni.

Celkem si pivní povodeň vyžádá 8 životů, z toho jsou 3 děti do 5 let. V pivovaru přežijí všichni, ačkoliv některé zaměstnance je třeba vytáhnout z trosek. A spravedlnost? Zatímco pivovar je parlamentem osvobozen od daní za množství piva, o které při události přišel, chudí lidé, kteří ztratili své blízké, nedostanou nic ani od vlády, ani od majitelů pivovaru a na pohřby obětí neštěstí jsou konány veřejné sbírky. Proč?

Podle úřadů se jednalo o „akt Boží vůle“.

Lepkavé hnědé peklo

Po 105 letech od londýnské pivní potopy se za „velkou louží“ odehraje podobná katastrofa. V Bostonu (americký stát Massachusetts) se 15. ledna 1919 roztrhne skladovací nádrž s melasou (tekutá cukrová hmota).

Proud hnědé, mazlavé a husté tekutiny se řítí bostonskými ulicemi rychlostí přibližně 56 km/h. Ničí budovy, železniční trať a zabíjí. Z lepkavé hmoty není úniku. Běh v ní je nemožný, kašlat nelze, většina ze zasažených umírá zadušením.

Tragédie si nakonec vezme životy 21 lidí, zemře i mnoho zvířat, hlavně koní a zraněno je více než 150 osob. Čistící práce ve městě vykonává více než 300 lidí po dva týdny. Vzduch v té části Bostonu, kudy se smrtící vlna prohnala, podle mnoha obyvatel ještě po desetiletí v horkých letních dnech voněl po melase.

Modré světlo

Poté, co se soukromé zdravotnické zařízení pro radioterapii v brazilském městě Goiânia stěhuje do nových prostor, zanechá po sobě na původním místě zařízení na bázi cesia 137. To se stane předmětem zájmu dvojice místních zlodějíčků, kteří 13.

září 1987 vstoupí do opuštěné budovy a zařízení rozeberou. Části, o kterých si myslí, že by mohly mít nějakou cenu, odvezou do domu jednoho z nich. Tam nakonec prorazí šroubovákem otvor do kapsle, odkud začne vycházet modré světlo.

Další den prodají věci majiteli nedaleké skládky. Toho zaujme zářící kapsle a vezme ji domů, kam v následujících dnech zve širokou rodinu a přátele, aby se podívali na nevšední věc. Když se mu podaří uvolnit pár kousků svítícího materiálu, rozdělí se o ně s dalšími zájemci, kteří si je odnesou do svých domovů.

Většina zúčastněných začne mít brzy zdravotní problémy. V místní nemocnici je identifikována nebezpečná látka a lékaři uvědomí úřady, které začnou okamžitě jednat. Proběhne rozsáhlá kontrola okolo 120 000 lidí a nakonec je významná kontaminace prokázána u více než 250 lidí, z nichž se u dvacítky vyvine nemoc z ozáření.

Na její následky zemřou 4 osoby včetně 6leté dívky. Kvůli otevřenému zdroji záření obdrží další tisíce lidí v regionu dávku o hodně vyšší, než jakou by za běžných okolností získali z okolního prostředí, nicméně nejsou ohroženi na životě.

Následné čištění celé oblasti je extrémně náročné, musí být zbořeno několik domů a odstraněna půda z určitých oblastí.

Nečekaný let

Umělecké dílo o velikosti poloviny fotbalového hřiště přiláká do místního parku ve městě Chester-le-Street na severovýchodě Anglie spoustu návštěvníků. Ti putují tunely mezi jednotlivými místnostmi v nafukovací atrakci s názvem Dreamspace z dílny renomovaného umělce Maurice Agise (1931-2009), která byla v předchozích letech s úspěchem předvedena v mnoha zemích světa.

Druhý den po instalaci a zahájení akce, 23. července 2006, dochází k šokující události. Po přetržení lan, která celou atrakci přidržují ukotvenou k zemi, se Dreamspace i s návštěvníky vznese do vzduchu a vystoupá až do výšky.

Při této cestě z ní vypadávají lidé, ke zraněním dochází také po dopadu na zem. Sanitky rozvážejí lidi do nemocnic po celém regionu, avšak umírají 2 ženy ve věku 38 a 68 let. Vleklé soudní tahanice, kdy je Maurice Agis dokonce obviněn ze zabití z nedbalosti, se podepíšou na jeho zdraví a zemře v říjnu 2009, krátce poté, co je řízení proti němu definitivně zastaveno.