Píše se datum 30. září 1452, když se lidem dostane do rukou první tištěná kniha v Evropěš. Jde o bohatě zdobenou latinskou Bibli. Ta později získá název „Gutenbergova Bible“ podle muže, který vymyslel, jak vyrábět knihy mnohem efektivněji. Nová éra ve vydávání tiskovin právě začíná.
Je to velká událost. Evropa do té doby totiž zná jenom deskový tisk, který sem dorazil z Asie a touto technologií jsou pak vytvářeny první evropské tiskoviny.
Není to jednoduchý proces, protože do dřevěné desky je třeba vyrýt či vyřezat text nebo obrázek a pak se toto dílo rozmnožuje. Je to pracné a hlavně to zabere spoustu času.
Jak si zjednodušit práci
Zhruba v polovině 15. století ale přichází Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg
(?1400-1468) se zlepšovákem. Tento německý zlatník začíná experimentovat s novou tiskařskou technologií. Jeho předchozí zkušenosti mu vnuknou myšlenku, že by bylo dobré odlévat jednotlivé litery z kovu.
Okolo roku 1445 doplní tiskařský lis, který koncepčně vychází z lisu vinařského, o rozebiratelnou matrici. Na mřížku vedle sebe sází kovová písmenka.
Na konci 40. let 15. století Gutenberg tiskne hlavně náboženské texty, jednoduché latinské učebnice, kalendáře i odpustkové listy. Jeho nejstarší dochované dílo je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448.
První kniha na světě
Ale má mnohem ambicióznější plány, schází mu však peníze. Vypůjčí si proto finanční prostředky od mohučského lichváře Johanna Fusta (?1400-1466), ale tento muž požaduje za půjčku pořádnou záruku.
A tak se tiskařský průkopník musí zaručit nejenom tiskárnou s veškerým zařízením, ale i knihami, které tady vzniknou. Pak zažije životní úspěch, když představí světu „svou“ Bibli. Má celkem 1286 stran a je bohatě zdobena ilustracemi.
V následujících 3 letech je vyrobeno asi 180 exemplářů, většinou na papíře, avšak zhruba tři nebo čtyři desítky jsou vytištěny na pergamenu.
Prodají se všechny, přestože cena jednoho výtisku představuje mzdu průměrného úředníka za 3 roky, a dílo pochválí dokonce budoucí papež Pius II. (1405-1464), který ocení čitelnost a souměrnost písmen i Gutenbergovy schopnosti řemeslné a obchodní.
Do současnosti se zachovala zhruba padesátka exemplářů této Bible, většina se nachází v prestižních institucích, jako je třeba Britská knihovna nebo knihovna amerického Kongresu.
Cesta k bankrotu
Ale sláva přináší Johannu Gutenbergovi spoustu starostí. Obchodník Fust ho obviní z toho, že se zapůjčenými prostředky špatně hospodařil a ke všemu je využil za jiným účelem, než jak bylo dohodnuto.
Tiskař spor prohraje a přijde nejenom o dílnu, ale i o většinu knih. Johann Fust si do tiskárny dosadí své lidi a vydává velké množství knih. Zatímco dobře vydělává, muž, který se zasloužil o rozvoj kultury, de facto zkrachuje.
Jeho učni a spolupracovníci se rozejdou do světa a díky nim se tajemství knihtisku šíří do dalších zemí. Okolo roku 1500 už existuje okolo 1100 dílen ve více než 250 městech Evropy, v dalších staletích se šíří i na jiné kontinenty. A co se děje v Mohuči?
V roce 1457 vydává Fust jako první v Evropě knihu se jménem tiskárny a datem vydání. Jde o žaltář (kniha, obsahující žalmy) a přestože se hrdě chválí technickým postupem, kterým byl vyroben, o Gutenbergovi se ani slovem nezmíní.
Krušný život průkopníka
A kdo vlastně byl Johannes Gensfleisch (Gutenberg)? Pochází z bohaté rodiny z německé Mohuče a své známější příjmení přebere z názvu rodového sídla.
V mládí zřejmě studuje na univerzitě v Erfurtu, po roce 1428 opouští rodné město, kde vypuknou sociální nepokoje. Od roku 1434 pobývá ve Štrasburku. Stane se posléze zlatníkem a brusičem drahokamů a zrcadel a v roce 1438 je zpět v Mohuči.
Když vydá slavnou Bibli a následně prohraje soud s Johannem Fustem, přichází o svou tiskárnu a podstatnou část vydaných knih. Vrací se do rodného domu a podle všeho pokračuje v tiskařském díle.
V roce 1465 ho mohučský arcibiskup Adolf II. Nasavský (?1423-1475) přijme ke svému dvoru s platem a bohatými naturáliemi a 3 roky poté Gutenberg umírá. Jeho hrob se „ztratí“, protože kostel, kde byl pohřben, je v roce 1833 zbořen.
