Éra dinosaurů na planetě Zemi již dávno skončila, stále se ale najde ještě několik živočichů, kteří sice prehistorické tvory nedoženou, ale i tak si zachovali úctyhodnou velikost. Kdo je ten nej?
Plejtvák obrovský
Mořský savec z řádu kytovců, nazývaný velryba – plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), je tím největším živočichem na Zemi, konkrétně ve vodě.
Dosahuje délky až 33 metrů (což je zhruba šířka hokejového hřiště) a hmotnosti 70-140 tun, ve výjimečných případech i 180 tun.
V roce 2019 se vědcům poprvé podařilo nahrát zvuk srdce plejtváka obrovského, ten poukázal na extrémně nízkou tepovou frekvenci těchto kytovců.
Měchýřovka hroznová
Za nejdelšího živočicha byla vědci začátkem roku 2020 označena měchýřovka hroznová (Apolemia uvaria). Výzkumníci obvod vnějšího kruhu ze záznamu odhadli na 47 metrů, celkovou délku na neuvěřitelných 120 metrů.
Měchýřovka není jediný živočich, jedná se o kolonii specializovaných organismů, které jsou na sobě závislé, jsou propojené a přežít jsou schopné pouze jako celek.
Slon africký
Není to dinosaurus, přesto samci slona afrického (Loxodonta africana) dosahují v dospělosti průměrné hmotnosti asi 4500 až 6000 kilogramů, což by přibližně mohlo odpovídat většině velkých druhohorních teropodů.
Ani tento majestátní chobotnatec neunikl zájmu pytláků, kvůli kterým sloni ročně ztratí až 8 % své populace.
Krakatice obrovská
Mezi největší tvory na planetě Zemi patří také jeden z těch nejméně probádaných, řeč je o krakatici obrovské (Architeuthis dux), jejíž tělo i s chapadly údajně může atakovat délku až 20 metrů.
Vědci v roce 2020 přišli s pozoruhodnou zprávou, podařilo se jim rozluštit genom krakatice. Experti věří, že jim objev pomůže objasnit mnoho jejích výjimečných znaků, například obří rozměry a na bezobratlého živočicha nečekaně komplexní nervovou soustavu.
Žralok obrovský
Za největší parybu současnosti a zároveň největšího obratlovce nepatřícího mezi savce je označován žralok obrovský (Rhincodon typus), tento „něžný obr“ se živí planktonem a dle potvrzených zpráv dorůstá velikosti cca 14 metrů.
Existují však zprávy i o větších exemplářích, ty jsou však vědecky neověřené.
Medvěd kodiak
Endemitem ostrova Kodiak u jižního pobřeží Aljašky a zároveň největší suchozemskou šelmou světa je medvěd hnědý kodiak (Ursus arctos middendorffi).
Největší jedinec však nebyl zaznamenán v přírodě, ale v zoologické zahradě v USA ve městě Bismarck, kde tamní chovanec Clyde dosahoval hmotnosti přes 1 tunu s tukovou vrstvou silnou více než 23 centimetrů.
Krajta mřížkovaná
Co se hadů týče bývá za největšího hada současnosti označována anakonda velká (Eunectes murinus), historicky však toto prvenství připadá krajtě mřížkované (Python reticulatus). Rekordní délka tohoto hada uloveného v přírodě byla 9,76 metru.
Tento rekord často nebývá uznáván, poté musí postačit nejdelší had chovaný v zajetí, kde s 9,15 metru dominuje opět krajta mřížkovaná.
Žirafa
V podobném prostředí jako obří sloni žijí také žirafy (Giraffa). Tito mohutní sudokopytníci zaručeně patří mezi nejvyšší zvířata na planetě. Samci dosahují výšky 5-5,5 metru. Ve 30. letech 20. století byl v Keni uloven tunový jedinec vysoký 5,87 metru.
Krokodýl mořský
Největším v současnosti žijícím krokodýlem je krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Podle Guinnessovy knihy rekordů tím největším žijícím kusem v zajetí je krokodýl dlouhý 6,17 metru, žijící na Filipínách. Podle odborníků je však ve volné přírodě možné narazit i na větší jedince.
Pštros dvouprstý
Mezi ptáky by se velikáni v porovnání s ostatními zvířaty dnes hledali jen těžko, v jejich říši však jeden takový přeci jen je – pštros dvouprstý (Struthio camelus).
Tento nelétavý opeřenec dosahuje hmotnosti až 150 kilogramů a je vynikajícím běžcem s maximální rychlostí mezi 72 km/h až 96 km/h. Jde o nejrychlejšího dvounohého živočicha v přírodě.