Když 26. srpna 1278 umírá na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., mizí spolu s ním i některé z nejcennějších symbolů jeho vlády. Největší záhadou se stává panovnický meč.

Skončil jako vítězná kořist Habsburků, byl ukryt věrnými rytíři, nebo se prostě ztratil v chaosu krvavé bitvy? Odpověď historici hledají už po staletí.

Bitva na Moravském poli patří k nejdramatičtějším okamžikům českých dějin. Přemysl Otakar II. (1233-1278), přezdívaný „král železný a zlatý“, vede své vojsko proti Rudolfovi Habsburskému (1218-1291).

Po porážce zůstává jeho tělo dlouhé hodiny na bojišti, kde je podle dobových kronik zbaveno zbroje i osobních cenností. Právě odtud se rodí legenda o zmizelém panovnickém meči.

Měl to být slavnostní meč představující královskou moc, možná dokonce zbraň, kterou panovník používal při korunovacích a významných ceremoniích. Jenže žádný soudobý pramen jeho další osud nezaznamenává.

Historikové proto upozorňují, že není jisté ani to, zda měl Přemysl v bitvě skutečně u sebe ceremoniální meč. Mnohem pravděpodobnější je, že bojoval běžnou rytířskou zbraní, která po jeho smrti připadla vítězům jako válečná kořist.

Rodí se spousta pověstí

Právě nedostatek spolehlivých zpráv dává vzniknout řadě legend. Jedna z nich tvrdí, že věrní čeští rytíři odnesou královu zbraň z bojiště a ukryjí ji, aby nepadla do rukou Habsburků.

Jiná vypráví, že meč putuje do Rakouska jako trofej a později se ztratí mezi habsburskými poklady. Objevují se dokonce domněnky, že může být dodnes uložen v některé dosud neprozkoumané hradní zbrojnici nebo klášterním depozitáři.

Badatelé však upozorňují, že pro žádnou z těchto teorií neexistují přímé důkazy. Středověké bojiště představuje místo, kde vítězové běžně sbírají zbraně, brnění i cennosti padlých.

Pokud Přemyslův meč skutečně získali Rudolfovi vojáci, mohl být později přetaven, upraven nebo jednoduše zaniknout mezi tisíci jiných zbraní.

Na pomezí skutečnosti a mýtu

Moderní historikové, například Josef Žemlička nebo Marie Koldinská, připomínají, že romantické představy o zázračně ukrytých královských relikviích často vznikají až mnoho století po popisovaných událostech.

Ve středověkých pramenech totiž nenacházíme žádnou zmínku o tom, že by se po Přemyslově meči bezprostředně pátralo nebo že by byl považován za mimořádnou relikvii.

Badatelé proto soudí, že největší hodnotu měl spíše korunovační meč uchovávaný mezi českými korunovačními klenoty než osobní zbraň padlého panovníka. Přesto záhada přetrvává.

Absence písemných zpráv ponechává prostor představivosti a každý nový archeologický nález z oblasti Moravského pole znovu oživuje otázku, zda se někde pod zemí neskrývá poslední hmotná památka na jednoho z nejmocnějších českých králů.

Dokud se však neobjeví nezpochybnitelný důkaz, zůstává zmizelý meč Přemysla Otakara II. především fascinující historickou legendou na pomezí skutečnosti a mýtu.