Hranice zletilosti v dějinách se hodně měnila. Kniha tovačovská z let 1481 považuje muže dospělé v 16 letech, rytíře o rok později, dívky z rodu rytířského v 15 letech, měšťany v 18 a měšťanky už v 16 letech.
O posuzování zletilosti u nás se na začátku 16. století věnuje spisovatel a právník Viktorín Kornel ze Všehrd (asi 1460–1520). Poznamenává, že ji určovali individuálně zemští úředníci.
Děvčata dospívala dříve
Nepopisuje ovšem, jak zkouška vypadala a zda ji prováděly osoby stejného pohlaví nebo nikoli.
Něžné pohlaví ale podle těchto pravidel bylo obecně považováno za dospělé dříve- Děvčata tehdy byla považována za zletilá obvykle ve 12 letech, chlapci ve 14. Zemské zřízení z roku 1549 zletilost posouvalo na 20 let u šlechty. Později proběhnou ještě další tři změny.
Posunutá hranice
Rakouský občanský zákoník, který začíná platit v roce 1811, posouvá hranici zletilosti až na 24 let.
V době Československé republiky zákon číslo 447 z roku 1919 stanovuje, že „nezletilí jsou ti, kdož nedokončili 21. roku svého věku“. Se způsobilostí k právním k úkonům už v 18 letech se setkáváme teprve v roce 1950.
