Zní to jako z tajemné pohádky. Za devatero horami a devatero řekami se rozkládá tajemný zkamenělý les… Ale pohádka to skutečně není. A onen les není zas tak daleko od našich hranic, jen co by kamenem dohodil.

Německý Chemnitz (Saská Kamenice), město s 300 000 obyvateli, pamatuje řada lidí ještě pod názvem Karl-Marx-Stadt. Přímo v Chemnitzu se nachází zkamenělý les, který pochází z doby před 290 miliony let.

V té době klima ve střední Evropě vypadalo podstatně jinak než dnes. Žádný mírný pás, ale pořádné tropy se vším, co k tomu patří, tedy s pořádným vedrem a prudkými lijáky. Zatímco v současnosti se tropický pás pohybuje mezi obratníky Raka a Kozoroha, v minulosti zasahoval až k jižní části severní Evropy.

Les byl objeven už v 18. století v základech jedné ze čtvrtí Chemnitzu. Ale jeho odkrývání pokračuje i ve století jednadvacátém a vědci o něm získávají stále nové informace. Napříkald v roce 2008 bylo objeveno celkem šest nových kmenů, z toho dva padlé a čtyři ještě stojící.

Kromě toho byla nalezena i větev s netypickými výrůstky. Odborníci soudí, že tyto výrůstky souvisejí s chorobou, která les mohla zahubit ještě před tím, než jej pravděpodobně zasypala sopečná erupce.

Buněčná informace zde zůstala zachována, takže experti mohou les podrobně prozkoumat a získat tak údaje o dobách dávno minulých.

Jak takový les vlastně dokáže zkamenět? Postupně je pokryt vrstvou sedimentů. Z písku, který kmeny obsypal, se uvolní kyselina křemičitá, která dřevo impregnuje a poté jej pohltí. Ze dřeva se chemickými procesy stávají různé druhy křemičitanů, třeba chalcedony nebo opály.

Kmeny, nyní už kamenné, si přitom ponechávají svůj původní tvar.

Není bez zajímavosti, že podobný zkamenělý les se rozkládal i na území České republiky. Ve své době byl největším v celé Evropě a k nalezení byl nedaleko Trutnova u obce Radvanice. Za své vzal však už před druhou světovou válkou, kdy materiál z něj skončil jako štěrk a byl použit k výstavbě cest.

Z radvanického lesa vznikly i pomníky válečným obětem nebo z něj byl vystaven interiér Božího hrobu v Mariánském sadu na okraji Malých Svatoňovic. Jak praví dobová zpráva: „Nerozum a chamtivost lidí způsobily, že největší kusy, které doposud dřímaly v mechu jehličnatých lesů, se staly předmětem obchodu a vývozu.

“ Takže pokud chce někdo v současnosti vidět zkamenělý les, musí za ním vyjet k našim německým sousedům do Chemnitzu.