Žena úpí bolestí. Kat jí utahuje palečnice. „Přiznej, že jsi zradila našeho Pána, hříšnice,“ vyzývá oběť útrpného práva nelítostný inkvizitor. „Smilujte se, prosím.

Jsem nevinná,“ naříká žena.  I takové hrůzy prý můžete prožít v hypnóze. Podobné zážitky mohou údajně pocházet z vašich předchozích vtělení a stojí u kořenů vašeho současného strachu. Je něco takového vůbec možné?

Zřejmě každý si nejspíš dovede spočítat, že fobie nevznikají jako důsledek ničeho příjemného. Některá prožitá traumata však mohou být horší, než bychom si dokázali představit v těch nejčernějších snech.

Pokud totiž opravdu existují minulé životy, můžeme být konfrontováni dokonce i s vlastní smrtí. Odborníci se nejednou stali svědkem toho, kdy si hypnotizované osoby vzpomínaly na své zavraždění.

Odhaluje však hypnóza skutečné vzpomínky nebo nepříjemné prožitky vytváří nevyzpytatelná lidská mysl?

Zavražděna vlastním manželem

Marion se léta potýká se strachem z vody. Zatímco v jiných lidech vzbuzuje koupel příjemný pocit relaxace, mladou ženu pouhé pomyšlení na pobyt ve vaně děsí k smrti.

Přitom si nevzpomíná na to, že by kdy měla s koupáním nějakou nepříjemnou zkušenost. Ze zoufalství vyhledá pomoc amerického psychiatra Briana Weisse (*1944) .

Ten se chlubí tím, že kohokoli dokáže zavést do jeho minulého života a odhalit tak příčinu jeho fobie. Bude úspěšný i u Marion? „Řekněte mi, co vidíte,“ vyzývá pacientu ponořenou do hypnotického spánku Weiss. „Koupu se ve vaně. Přichází můj manžel.

Tváří se nějak divně. Pomoc, chce mě utopit!“ Psychiatr se od Marion dozvídá, že prý byla švadlenou ve viktoriánské Anglii, kterou vlastní manžel utopil ve vaně. Není divu, že má takovou hrůzu z vody!

Ve spárech inkvizice

S hrůznými zážitky svých pacientů se nepotýkají jenom zahraniční specialisté. Český psychoterapeut Prokop Remeš (*1952) vzpomíná, jak za jeho kolegyní přišla se žádostí o pomoc zbožná katolička, která se nemohla účastnit bohoslužeb.

Co jí brání v účasti na tak důležitém křesťanském obřadu? Žena se stydlivě psychoterapeutce přiznává, že trpí nevysvětlitelným strachem z křížů. To je skutečně kuriózní fobie. Nešťastnice naléhavě prosí terapeutku, zda by ji nepodrobila hypnóze.

K překvapením obou žen se pacientku hned na poprvé podaří zavézt do jejího minulého života. Zhypnotizovaná žena se ocitá v těle španělské řeholnice Alice de Clam.

Její prohřešek ji přivede až před obávaný inkviziční tribunál, jemuž předsedá sadistický soudce. Ten podrobuje jeptišku nejrůznějším způsobům mučení. Pacientka v něm navíc ke své hrůze pozná minulé vtělení svého současného manžela! Odhaluje regresní terapie zapomenutou pravdu?

Reinkarnace francouzské královny?

Některé domnělé zážitky z minulých životů znějí neuvěřitelněji než jiné.  Remeš léčí například pacientku, která se mu svěřuje, že trpí dlouhodobými bolestmi krční páteře. Ty ji přimějí k návštěvě Dianetického centra Scientologické církve v Praze.

V hypnóze zažívá intenzivní ztotožnění s francouzskou královnou Marií Antoinettou (1755 – 1793). Její bolesti tak prý lze vysvětlit neslavným koncem královny, která byla popravena gilotinou.

Ačkoliv prožitek z hypnózy je velmi intenzivní, žena se takovému vysvětlení zdráhá uvěřit. Přesto dochází k něčemu zvláštnímu.

„Největší legrace, pane doktore, je ovšem to, že po tomto prožitku mně bolesti krční páteře asi na měsíc úplně ustaly,“ přiznává Remešovi. Znamená to, že hypnóza může alespoň na krátký čas lidem pomoci, i když zážitky z ní nemusí být nutné pravdivé?