Stanou po boku nejmocnějších mužů své doby. A často je dokážou zastínit – nejen svým oslňujícím zevnějškem, který vstoupí do kronik i básní současníků.

Dárek od manžela? Lvi!

Kdo: Kunhuta Uherská (1245–1285)

O přesném místě i datu jejího narození toho příliš nevíme. Dětství však stráví v Uhrách. Řeč je o odmala temperamentní Kunhutě. Dívka padne do oka i českému králi Přemyslu Otakarovi II. (asi 1233–1278). Ten je sice ještě ženatý s téměř o 30 let starší Markétou Babenberskou (1204/1205–1266), svazek je však bezdětný a jediní královi potomci pocházejí z poměru s Markétinou dvorní dámou. Manželství je rozvedeno. 25.

října 1261 následuje pompézní svatba s Kunhutou. Prosincová korunovace se poté stane největší evropskou společenskou událostí své doby.

Přežijí jen tři

Kunhuta je společenská, má ostré lokty a k tomu je až nebezpečně krásná. Manžel jí na Pražský hrad pro pobavení dokonce nechá dovézt lvy! V přesném počtu jejich dětí se kronikáři neshodnou. Bylo jich nejméně šest, dospělosti se dožijí jen tři – kněžna Kunhuta Přemyslovna (1265–1321), rakouská vévodkyně Anežka Přemyslovna (1269–1296) a budoucí česko-polský král Václav II. (1271–1305).

Zahýbá se Závišem?

„Čekalo srdce naše s radostí na návrat Váš…“, píše Kunhuta jeden z milostných listů svému choti. V době, kdy její muž bojuje, vyřizuje obratně státnické záležitosti. Začne se ale špitat, že královna má poměr s charismatickým Závišem z Falkenštejna (asi 1250–1290). Těžko říct, co je na tom pravdy. Jisté je jen jedno – po smrti krále je již jejich vztah jistotou. Kunhuta umírá na tuberkulózu 9. září 1285. Pochována je vedle prvního chotě v pražském Anežském klášteře.

Profesionální vdova

Kdo: Eliška Rejčka (1288–1335)

Jediná dcera polského krále Přemysla II. Velkopolského (1257–1296) stojí před oltářem již ve 12 letech, v srpnu roku 1300. Richenza si bere za muže ovdovělého českého krále Václava II. Češi její jméno zkomolí na Rejčku.

Královna poté přijme jméno Alžběta nebo Eliška. V 17 letech má již dítě, Anežku Přemyslovnu (1305-1336/1337), a stane se mladičkou vdovou. Poprvé – a rozhodně ne naposledy.

Pod čepcem jen rok

Roku 1306 je zavražděn mladý král Václav III. (1289–1306). Z přemyslovské modré krve tak zbývají jen ženy. Téhož roku usedá na český trůn Rudolf Habsburský (1281–1307). Krásná Eliška je pro něj ideální volbou – a tak se vdává podruhé.

Manželství vydrží rok. Rudolf během obléhání Horažďovic onemocní úplavicí a zemře. Stejně jako Václav II., i on ženě odkáže tučný majetek. Eliška se s dcerou odstěhuje do Hradce Králové. Tady si najde potřetí a již naposledy muže – je jím šlechtic Jindřich z Lipé (asi 1275–1329). Jenže Eliška přežije i třetího partnera. Po jeho smrti se věnuje charitě.

Nejkrásnější žena Evropy

Kdo: Anna Svídnická (1339–1362)

Karel IV. (1316–1378) si 11letou Annu Svídnickou (1339–1362) vybere jako nevěstu pro svého synka Václava (1350–1351). Jenže ani ne jednoletý Václav zemře a dva roky nato jej následuje i Karlova manželka Anna Falcká (1329–1353). To zcela mění situaci. O 23 let starší vladař žádá ruku mladičké Anny pro sebe. Velkolepá svatba 37letého Karla se 14letou Annou se koná 27. května 1353. O dva měsíce později se Anna v Praze dočká i korunovace českou královnou, na římský titul si musí počkat až do 5.

dubna 1355. Krásná Anna nestačí ani zestárnout. Císařovi dá dva potomky – Alžbětu Lucemburskou (1358–1373) a dědice trůnu, Václava IV. (1361–1419). Při porodu třetího dítěte pak dívka, považovaná za nekrásnější ženu Evropy, spolu s novorozenětem umírá.