„Pánové, pánové, šetřete francouzskou krví!“ vyráží ze sebe namáhavě na smrt nemocný Descartes a odhání od sebe německého lékaře, který mu chce pustit žilou. Horečky se stupňují a záchvaty kašle jsou stále intenzivnější.

Zápalu plic zanedlouho podlehne. Nebo snad za to může jed?

„Jsem člověk, který jde sám a v temnotách,“ často o sobě říkává francouzský filozof, matematik a fyzik René Descartes (1596–1650). Svůj osobní život raději před zraky veřejnosti skrývá. Razí totiž heslo, že „dobře žil ten, kdo se dobře ukryl“ a příliš pozornosti mu nedělá dobře.

Přesto, nebo možná snad právě proto, se stane jedním z největších myslitelů všech dob.

Tají i dceru

Ovzduší v Paříži však není příliš nakloněné svobodnému bádání, a tak na dvacet let odchází do Holandska. Na práci chce mít klid, proto se často stěhuje a aktuální bydliště vždy úzkostlivě tají. Nikým nerušen rád dlouho vyspává, intenzivně přemýšlí, experimentuje a sepisuje své závěry.

Okolo roku 1634 mu náhle vstoupí do života žena. Jmenuje se Helena a pracuje jako služebná v domě jeho přátel. Z lásky se už o pouhý rok později zrodí dcera Francina. I tento vztah se, jak jinak, pokouší udržet v tajnosti a dcerku vydává za svou neteř.

Jeho myšlenky se šíří Evropou

Slavné dílo zvané Rozprava o metodě spatří světlo světa v roce 1637, jeho myšlenky se postupně šíří Evropou a víří vášnivé debaty. Počet jeho stoupenců stále roste, i když zhruba stejnou měrou přibývají i odpůrci, mezi něž patří například český myslitel Jan Amos Komenský (1592–1670).

Svým dílem naopak zaujme švédskou královnu Kristýnu I. (1626–1689). Ta se snaží pozvednout prestiž své vlasti v umění a vědách, proto slavného filozofa pozve do Stockholmu. Když jeden z jeho tamějších přátel onemocní zápalem plic, Descartes ho léčí, avšak nemoc postihne i jeho a 11.

února 1650 umírá.

Pomohli mu ke smrti?

Brzy se však začne šeptat, že byl otráven některým z dvořanů. Jeden z nich mu údajně podal arsen, aby ho umlčel v šíření protikřesťanských myšlenek. Tato teorie se nicméně dodnes nepodařila zcela určitě potvrdit, ani vyloučit.

Už za svého života byl totiž Descartes stejně tak obdivován, jako zatracován. Zatímco jedni ho oslavují za to, že bojoval za čest a slávu Boží a své církve, jiní mu nemohou odpustit, že jeho filozofie údajně odstartovala „vzpouru proti křesťanství.“