V době, kdy naší planetě byl pouhý milion let, byla obalena hustými mračny. Povrch Země byl pokryt mnoha vulkány a mezi nimi se nacházely trhliny, ze kterých vytékalo magma.

Po oceánu na Zemi ještě nebyla ani stopa, bylo zde příliš velké vedro a příliš velké sucho.

Tehdy se Země srazila s tělesem, které bylo velké jako Mars. Jeho rychlost se ve chvíli kolize pohybovala v desítkách tisíc kilometrů za hodinu. Jakmile se obě tělesa dotkla, na obou površích propuklo ohnivé peklo.

Skály byly rozžhaveny do tekutého stavu a vymrštěny na orbitu. Tam se ochladily a postupem času se z nich zformoval věrný souputník Země – Měsíc.

To se ale samozřejmě vůbec nemuselo stát. Země neměla za povinnost se s něčím srážet, aby na své pouti vesmírem nebyla sama a nenudila se. Jenže Měsíc má na vývoj Země zásadní vliv. Křehká biologická rovnováha na Zemi je právě z velké části ovlivňována Měsícem.

Jak by vypadala naše Země, kdyby neměla svou přirozenou družici? V mnoha ohledech jinak. Nejen Země totiž působí svou gravitací na Měsíc, tento jev působí i opačně, příkladem mohou být slapové jevy (nejznámější jsou příliv a odliv).

Měsíc mimo jiné zpomalil i zemskou rotaci. Kdyby ho nebylo, den na Zemi by byl podstatně kratší, trval by asi jen osm hodin.

Vzduch by byl pravděpodobně hustší. Srážka, která způsobila vznik Měsíce, měla totiž mimo jiné za následek i velké ztráty plynů, které obepínaly naši planetu. Vzhledem ke zrychlené rotaci Země, by se více projevovaly západo-východní větry.

A to ne ledajaké větry, hurikány by zde byly na denním pořádku. Z vesmíru by Země vypadala podobně jako Jupiter, obepínaly by ji různobarevné pásy vzniklé z proudění vzduchu.

I život na Zemi by vypadal zcela jinak. Vzhledem k silným větrům by evoluce nedopustila vznik nějakého vzrůstem vyššího rostlinstva. Těžko by se tak na Zemi objevily lesy. Listy rostlin by mohly mít cylindrický tvar, tak, aby lépe zachytávaly sluneční světlo.

I později vyvinutí živočichové by se museli držet těsně při povrchu Země. V jejich výbavě by nechyběl silný krunýř. Vypadali by zhruba tak jako želvy nebo pásovci. Jejich metabolismus by byl zrychlený.

Měsíc velmi ovlivňuje i stabilitu rotace Země. Například Mars má problém v tom, že jeho dva měsíce Phobos a Deimos ho z jeho osy vychylují o několik stupňů. Taková odchylka má dramatický vliv na klima.

Kdyby Země neměla Měsíc, její klimatické pásy by rozhodně nebyly tak stabilní, jako je tomu dnes.

Vyvinula by se na takové planetě i inteligence? Pokud ano, zcela jistě by vypadala jinak než dnes. Přinejmenším by ve světě plném burácivých větrů byla základním dorozumívacím prostředkem znaková řeč. Každopádně, moderní lidé by zcela jistě nikdy nevznikli. Je tedy patrné, že kdyby nebylo Měsíce, svět by se vydal úplně jiným směrem.