Jen málokterá skupina rostlin přitahuje tolik pozornosti botanických laiků: Jak je vůbec možné, že se z obyčejné kytky stane záludný lovec? A na jak velkou kořist si troufne, když zvládne i myš?
Bublinatky, které žijí hlavně v mokřadech a ve vodě, si vytvořily pasti v podobě droboučkých měchýřků nasávajících kořist podtlakem. Co do výkonnosti pasti ale nálevkové nádržky nemají konkurenci. K dokonalosti je evoluce dovedla u láčkovek.
Některé z nich jsou pro své rozměry schopné ulovit a rozložit dokonce drobné obratlovce.
Žáby a netopýři
Jedna z největších, indická láčkovka rádža, může pojmout až půl litru sekretu a záměrně přitahuje nejen hmyz. Sladký nektar, který vylučuje, přicházejí olizovat i větší živočichové jako drobné žabky, myši nebo netopýři.
Láčkovka je nepotřebuje ulovit, stačí jí, když pak do hloubi pasti vypustí svůj trus. Ovšem neopatrné zvíře, které sklouzne dovnitř, dokáže strávit celé.
Existují ale i unikáty jako láčkovka Lowova, která se specializovala takřka výhradně na získávání živin z trusu. Svou kořist proto potřebuje živou a hýčká si ji. Pro tanu horskou (Tupaia montana), drobného indonéského savce, rozšířila i horní okraj láčky.
Tana, která se přichází krmit nektarem na víčku, díky tomu sedí pohodlně na ústí pasti a její trus padá dolů. Hmyz, který se do láčky také chytne, je jen vedlejším chodem.
Když sklapne past
Zcela jinou cestou se vydala evoluce asi nejpopulárnější masožravé rostliny mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Prodává se jako atraktivní pokojová rostlina, protože hmyz loví sklapnutím dvou protilehlých plochých listů.
To ovšem vyžaduje schopnost rychlého pohybu. Něco podobného, jako umí mimóza, když při dotyku zavírá listy. Signál k pohybu vyvolává změna elektrického napětí na povrchu buněk, když zaznamenají dotyk.
Aby se předešlo falešnému poplachu, musí rostlina zaregistrovat více než dva takové podněty, pak se elektrický signál převede na chemický.
Hlavní rozdíl v reakci mucholapky oproti mimoze spočívá v rychlosti, aby kořist neunikla, musí být masožravá rostlina mnohem hbitější.
To, že sklapovací past reaguje cíleně, má pro mucholapky i další výhody. Odpadá nutnost neustálé, a tudíž nákladné produkce lepkavého sekretu. A protože chybí tekutina, na její kořisti se nepřiživují bakterie a plísně.
