Pouhých devět měsíců je plných očekávání a změn, které formují naše tělo, mysl a předurčují naši budoucnost. Co všechno se ale stane od oplodnění vajíčka až po první výkřik čerstvě narozeného dítěte? Jak se z genetického koktejlu dvou osob stane další tvor?

Ačkoliv věda postupuje mílovými kroky kupředu, stále nedokážeme vytvořit nového člověka jinak než přirozeně v těle matky. Vývoj prakticky nedokážeme ovlivnit a vše je vloženo do zázračných rukou přírody.

Fascinující cesta za novou bytostí začíná ještě dřív, než dojde k rozhodujícímu milostnému aktu. Lékaři první týden těhotenství začínají počítat od prvního dne poslední menstruace před otěhotněním, tedy 14–21 dní před oplodněním.

Ve druhém týdnu teprve dochází k ovulaci a uvolnění zralého vajíčka, které je během své cesty vejcovodem do dělohy oplodněno nejrychlejší spermií. Ta má pouhých 24 hodin na proniknutí stěnou vajíčka.

Pokud je spermie úspěšná, během následujících 36 hodin se rozjede proces dělení buněk.

Úplný začátek

Z jedné buňky se stanou dvě, ze dvou čtyři, ze čtyř osm, z osmi šestnáct a jejich počet se neustále zvyšuje geometrickou řadou (tj. vznikne dvojnásobek předchozího počtu). Do týdne vznikne váčkovité stadium, které se uhnízdí ve sliznici dělohy.

V tu chvíli už měří zárodek 0,5 mm a je viditelný pouhým okem! Přestože není v tuto chvíli možné pomocí testů zjistit, jestli je žena opravdu těhotná, tělo přece jen vyšle první signál a vynechá menstruaci.

Některé maminky navíc tvrdí, že mívají různě výrazné křeče a cítí hnízdění vajíčka.

Gratuluji, maminko

Ve 4. týdnu těhotenství (v druhém týdnu po oplodnění vajíčka) se začínají tvořit tři zárodečné vrstvy, ze kterých postupně vzniknou všechny tkáně a orgány miminka.

Zárodečné tkáně prorůstají sliznicí dělohy a vzniká placenta, se kterou se embryo o velikosti 1 mm propojuje placentálním oběhem. Hladina těhotenských hormonů prudce stoupá a v některých případech se už může těhotenství projevit také na testech z lékárny.

Protože je však každé těhotenství jiné a stejně tak bude jedinečné každé jednotlivé miminko, dělají si tělo i hormony, co chtějí.

Není proto výjimkou, že nevyjde žádný test, anebo se naopak ukáže „dálnice“ (dvě čárky na pozitivním testu) už první den po vynechání menstruace.

Srdce jako zvon

Vývoj embrya se neustále zrychluje. Kdyby bylo možné nahlédnout nastávající matce do břicha a prohlédnout skrz dělohu i placentu, mohli bychom vidět onen překotný vývoj pouhým okem!

Pět týdnů staré, 2 mm velké a jeden gram těžké embryo vypadá jako jadérko pomeranče, ovšem s ocáskem. Tvoří se mu pupeční šňůra a neurální trubice, ze které se v později vyvine mozek a mícha.

Také se již vytvořilo primitivní srdce, přibližně o velikosti zrnka máku, které bije. Na hlavičce se prohlubují čtyři jamky, ze kterých budou uši a oči. V 6. týdnu vznikají základy pro žaludek, uši, nos, ústa a také je možné rozeznat horní a dolní čelist.

Po obvodu embrya pomalu vykukují čtyři pupence, ze kterých vyrostou horní a dolní končetiny. V tuto chvíli bije srdíčko tak silně, že je možné ho slyšet pomocí ultrazvuku.

Bez ocásku

V 7. týdnu už embryo dosahuje velikosti borůvky – měří kolem 1 cm, ale stále váží méně než jeden gram. Také se začíná pokoušet o první pohyby, které jsou trhavé a které vzhledem k jeho velikosti ještě nemůže matka cítit.

Každou minutu vzniká v malém mozečku neuvěřitelných 100 nových buněk. Krásně se rýsuje obličej, na kterém je možné rozeznat nozdry, oči, ústa a uši. Končetiny se pomalu rozdělují na tři části, ale stále vypadají víc jako ploutve než jako ruce a nohy.

Přesto začínají být zřetelné prsty, které jsou prozatím spojeny blánou. Protože má už vyvinuté ledviny, začíná embryo vytvářet moč. Nadále rychle roste a každý den se zvětší o 1 mm, aby na konci 8. týdne měřilo kolem 1,6 cm.

Konec prvního trimestru

Pohlaví budoucího miminka rozhodla na samém začátku vítězná spermie, která v sobě nesla rozhodující chromozom (mužský Y, nebo ženský X). Přesto se děťátko zatím vyvíjelo univerzálně, a to i když vývoj pohlavních orgánů byl už dávno zahájen.

Teprve v 9. týdnu se však zárodek pohlaví začne měnit na mužské nebo ženské. V 10. týdnu se formují kosti a chrupavky a také kolena a kotníky. Pod dásněmi vznikají základy zubů. Během 11. týdne se ztrácejí blány, které spojovaly prsty.

Na jejich koncích naopak vznikají nehtová lůžka. Plod dosahuje velikosti kolem 4 cm a váží přibližně 7 g, hlava plodu představuje polovinu jeho celkové délky. Celkově se má miminko čile k světu. Přetáčí se, zatíná pěstičky, cumlá si palce a také zívá.

Konec prvního trimestru

Na konci 12. týdne má děťátko všechny orgány na svém místě, zažívací systém se začíná rozcvičovat, aby po porodu mohl naskočit do ostrého provozu. První trimestr (třetina těhotenství) končí ve 12. týdnu těhotenství.

V děloze si v tu dobu hoví plod o velikosti do 7 cm a 23 gramů. První trimestr je nejnáročnější a nejrychlejší fáze prenatálního vývoje. Také to je nejrizikovější část a dítě je nejcitlivější k nežádoucím faktorům.

Obecně se má za to, že pokud plod vydrží přes první trimestr, vyhnul se většině rizik, které ho mohou ohrozit.

Fyzické změny matky

Přechod do druhého trimestru znamená pro nastávající matku značnou úlevu. Po psychickém vypětí, nevolnostech a bolestech v prsou, které provázely první trimestr, přichází období fyzické i psychické pohody.

Přesto stabilně se zvětšující děloha tlačí na močový měchýř a nutí budoucí maminku k častějšímu odbíhání na toaletu. Stejně tak utlačuje ostatní orgány výše do hrudi.

Není se co divit, rostoucí dítě potřebuje stále více místa a do konce těhotenství se tak děloha zvětší až pětsetkrát! Navíc se během těhotenství ženě zvýší objem krve až o 40 %!

Často se proto stává, že jí začnou samovolně krvácet dásně nebo se spustí krev z nosu. Se zvyšující se tělesnou hmotností může dojít také k nenávratnému rozšíření chodidla a snadno se změní velikost nohy o jedno až dvě čísla.

Současně s tím se více prohýbá páteř a mění se těžiště těla, takže bolesti zad a kyčlí nejsou výjimkou.

Druhý a třetí trimestr

Po ukončení prvního trimestru zbývá do porodu přibližně 28 týdnů. Protože je většina tělíčka a orgánů plodu předpřipravena, následující týdny se plod dále vyvíjí, aby byl plně připraven na pobyt mimo matčinu dělohu.

Takže zatím co dítě polyká plodovou vodu, občas si u toho zaškytá, a trénuje zažívací ústrojí a funkci močového měchýře, začíná také vnímat zvuky, leká se, rozpoznává matčin hlas, rozlišuje světlo a tmu a vesele si plave v děloze, aspoň co mu jeho rozměry dovolí.

Přibližně od půlky těhotenství, tj. 20. týdne, lze pociťovat první kopání, jak se dítěti se zmenšuje manipulační prostor. V tuto dobu je dítě velké přibližně 25 cm a váží kolem 300 gramů.

Každý další týden bude zvyšovat váhu přibližně o 100 gramů, a postupně přestane mít průsvitnou kůži, jak se mu pod ní bude hromadit tuk, svaly a pigment. Poslední týdny pobytu v děloze se prakticky celé nesou ve znamení tréninku na pobyt venku.

A je hotovo!

Po dlouhých devíti měsících je konečně hotovo. Ze spojení dvou mikroskopických buněk vznikla během 40 týdnů nová bytost, která se od prvotního okamžiku zvětšila sto miliardkrát!

Z něčeho, co bylo menší než zrnko písku, vyrostlo dítě, jehož velikost je kolem 50 cm a váží kolem 3500 gramů.

Během několika málo hodin, kdy se rozevřou porodní cesty, aby jimi mohlo dítě projít, vykoukne za svět, poprvé vdechne do plic vzduch a vkročí do ostrého provozu, na který se připravovalo spousty týdnů před tím.

Z bezpečného prostředí mateřské dělohy na něj ze všech stran útočí nové vjemy, hluk, ostré světlo, chladný vzduch, ale také viry a bakterie, takže se mu pomalu začíná rozbíhat schopnost imunity.

Naplno začnou fungovat také přirozené novorozenecké reflexy, díky kterým dokáže vyšplhat po matčině břiše až k hrudi, kde se zvládne samo přisát k prsu. Matka nadále zůstane nejbezpečnějším místem a styčným bodem nového života s realitou.