Ten tlustý dutý stonek k tomu přímo vybízel. Partička dětí si právě vyrábí provizorní píšťalky. Kamaráda pak z legrace sešlehají velkými listy. O hodinu později sedí na pohotovosti vyděšená skupina maminek s malými rošťáky.

Lidské tvory by v nich hledal málokdo. Zato představu o mimozemšťanech by jejich oteklé obličeje a nadouvající se kůže splnit uměla…

Téměř 9 měsíců trvající Vídeňský kongres je v plném proudu. Nemůže na něm chybět Klemens Wenzel von Metternich (1773–1859) – ostatně, pravidelně zastupuje krále Františka I. Rakouského (1768–1835). Politické snahy o klid v Evropě střídá jeden ples za druhým.

Zní to hezky? Nám byl ale Vídeňský kongres končící s 9. červnem 1815 čert dlužen. A řeč není o politice, ale o dobře míněném dárku od ruského imperátora Alexandra I. Pavloviče (1777–1825). Knížeti Metternichovi věnuje semena bolševníku.

Hezky kvetoucí rostliny, která nevyžaduje péči. Kníže ji nechá zasadit roku 1862 v zámeckém parku na Kynžvartu. O 15 let později bolševník suverénně začíná zamořovat okolí. A o století později již představuje skutečný problém…

Velkolepé rekordy, které nechceme

Vysoké hory, asijské pastviny a hranice mezi Černým a Kaspickým mořem. To je Kavkaz, původní domov bolševníku velkolepého. Alespoň do chvíle, než někoho napadne ten úžasný plán: Dovézt tuto květinu i na starý kontinent! Vetřelec si zamiluje střední Evropu.

A začne trhat rekordy. Teprve zde dorůstá až 5metrové výšky, listy se mu protáhnou až do 150centimetrové dálky a květenství, které mívají okolo 30 centimetrů v průměru, mohou dosáhnout i na celý metr! Co je na tom všem špatného?

Bolševník je invazivní a nekontrolovatelně se šířící rostlina. Je mu celkem jedno, kde roste, a protože vyklíčí brzy z jara a rychle nabírá výšku, zabere si životadárné sluneční paprsky pro sebe. Původní rostliny jsou bez šance.

Hlavně pozor na oči!

To ale není to nejhorší. Bolševníkové zlo má jméno furanokumariny. Jde o přírodní toxiny, které najdete například v celeru. Není to náhoda, celer je bylina z čeledi miříkovité, stejně jako bolševník.

Jenže všechny celery, které u nás můžete potkat, nedisponují takovým množstvím účinné látky, aby to stálo za řeč. Furanokumariny bolševníku jsou oproti tomu extrém, navíc fototoxický. Co to znamená?

Ve tmě vám jen podráždí kůži, na světle ale způsobí poleptání, ohromné puchýře, a pokud se dostanou do obličeje, tak i (obvykle dočasné) znetvoření. Největším problémem je zrak. O ten vás totiž bolševníkovské toxiny mohou v krajním případě i připravit.

Reakce navíc nepřijde hned – projeví se od 15 minut po 24 hodin. A hned tak se jí nezbavíte. Bolí, těžko se hojí a jizvy přetrvávají celé měsíce. Přecitlivělost kůže na světlo pak může vydržet i mnoho let.

Co dělat, když nás „dostane“?

Při požehání bolševníkem pomáhá místo oplachovat dlouze proudem vody. Rozhodně nesmí na sluníčko. Pokud se přidá třes, bolesti hlavy, či ty nejakutnější příznaky nevymizí do 24 hodin, navštivte raději lékaře.

Bolševník velkolepý je řazen mezi nejnebezpečnější invazní druhy u nás. Majitelé pozemků jsou ze zákona povinni zabezpečit jeho nešíření.

To je ale běh na dlouhou trať. Vymýtit se musí i s masivním kořenem, a to ideálně v ochranném oděvu. Doporučuje se i respirátor a ochranné brýle.