Potáhne z cigarety, zvedne oblíbenou pistoli Smith & Wesson 645 a opře si telefonní sluchátko o rameno. Mluví s manželkou Anitou. Když si hlaveň vsune do úst, cítí kovovou chuť. Stiskne spoušť.

Hodiny ukazují 17:42. Ani ve smrti se nejslavnější novinář Ameriky nenechal svázat.

Juan si myslí, že otci spadla ze stolu kniha. Co se stalo zjistí až když po čase do pracovny nahlédne. Vidí krev a zhroucené tělo v židli u psacího stolu. Zatímco volá policii, čte otcova poslední slova:

„Už žádný hry, žádný bomby, žádný procházky, žádná zábava. 67, to je sedmnáct let po padesáti. O sedmnáct let více, než jsem chtěl. Nuda, žádná sranda pro nikoho. Jednej podle toho, kolik ti je.

Uklidni se, nebude to bolet.“ Když už je policie na cestě, Juan vytahuje ze stojanu pušku, vychází před dům a třikrát vystřelí do vzduchu. Na počest otce, na vědomí světu, že divoký Hunter S. Thompson odešel.

Není to akt zoufalství ani zkrat

„Byl to uvážený čin,“ tvrdí blízcí i přátelé kultovního spisovatele a novináře. Vedly ho k němu zřejmě chronické bolesti, zejména po operaci kyčelního kloubu, a také životní postoj.

„Po padesátce nemá život smysl,“ tvrdí a i když tuto hranici přetáhne o sedmnáct let, odejde po svém. Jak kdysi prohlásil: „Necítil bych se svobodný, kdybych věděl, že nemohu spáchat sebevraždu tehdy, kdy se k ní rozhodnu.“ A jeho život je především o svobodě.

Do ničeho si nedá mluvit. Má rád zbraně a rád střílí, bere tolik drog, že by to složilo slona, na všem co má kola jezdí jako šílenec.

Svou prací radikálně mění pohled na žurnalistiku jako tvůrce gonzo, extrémně subjektivního stylu, který kašle na objektivitu a do centra pozornosti staví samotného autora.

Nebojí se ani Pekelných andělů

Vetře se do motorkářského gangu Hell’s Angels, konec vietnamské války prožije v obléhaném Saigonu. Jeho vypravěčský styl je syrový a běžné Američany šokuje. Drogové eskapády, radikální politické názory a zpochybňování autorit z něj činí hrdinu mladých rebelů.

Jeho kniha Strach a hnus v Las Vegas se stává povinnou četbou undergroundové kultury sedmdesátých let.

Popel rozptýlí pomocí děla

Stejně netradiční jako život je i jeho pohřeb. Účastní se ho dvě stovky lidí, mezi nimi takové hvězdy jako herci Jack Nicholson, John Cusack, Bill Murray a Sean Penn.

V jeho závěru vystřelí popel do vzduchu z obrovského kanónu, stojícího na sedmačtyřicet metrů vysoké věži ve tvaru sevřené pěsti. Současně s popelem je odpálen také velký ohňostroj.

Všechno to financuje Thompsonův obdivovatel a kamarád, herec Johnny Depp (*1963).