V kolik byla 28. října 1918 vyhlášena československá republika? Dopoledne nebo odpoledne? A kdo ji vlastně vyhlásil jako první?

Delegace Národního výboru (organizace, kterou vytvořili na konci 1. světové války čeští politici), vedená Karlem Kramářem (1860–1937), sice začala jednat v Ženevě s Edvardem Benešem (1884–1948), představitelem protirakouského zahraničního odboje, o utvoření a podobě samostatného Československého státu už dopoledne, to nejdůležitější se ale událo večer.

Během dne se po Čechách rozšiřuje zpráva, že Rakousko-Uhersko přistupuje na mírové podmínky a uznává autonomii národů své bývalé říše. Češi si to vyloží jako uznání nezávislosti. Okamžitě vyrážejí do ulic a ničí symboly bývalé monarchie.

Je to ale předčasné, protože až večer vydává Národní výbor první Zákon o zřízení samostatného státu československého.

Pod ním jsou podepsáni politici Dr. František Soukup, Dr. Vavro Šrobár, Dr. Antonín Švehla, Jiří Stříbrný a JUDr. Alois Rašín. Autorem textu je Alois Rašín (1867–1923).

Provolání u sochy

Ráno 28. října 1918 ráno dorazí do redakce pražských novin Národní politika zpráva o tom, že rakousko-uherská vláda přijímá mírové podmínky připravené americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem (1856–1924).

Ty by měly zajišťovat pro rakouské národy, zejména Čechoslováky a Jihoslovany, svobodu. Informaci redaktoři ihned umisťují ven na vývěsku, před kterou se začínají scházet lidé.

Toho, kdo zde poprvé vykřikne „Jsme svobodní!“, později identifikují jako staroměstského zelináře Františka Kopeckého.

V přibližně stejné době (kolem 11. hodiny dopoledne) ale jásá u sochy svatého Václava a provolává svobodu i agrárnický poslanec Isidor Zahradník (1864–1926), vystudovaný katolický kněz.

Telegram o vzniku státu

Ano, zapomenutým mužem je v souvislosti se vznikem Československa právě Isidor Zahradník, člen řádu premonstrátů Strahovského kláštera. Byl to právě on, kdo vyhlásil v Praze naši samostatnost!

Byl tehdy poslancem říšské rady a členem Národního výboru (československá politická reprezentace na konci 1. světové války). Když se 28. října 1918 na Václavském náměstí manifestovalo, Zahradník jako první provolal samostatnost nového státu.

„Navždy lámeme pouta, v nichž nás týrali věrolomní, cizáčtí a nemravní Habsburkové. Jsme svobodní… Zde u stupňů pomníku českého knížete přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti svými životy.“ Rozvášněný dav lidí mu odpověděl:

„Přísaháme.“ Potom Zahradník odjede na pražské nádraží Františka Josefa (dnešní Hlavní nádraží), kde prohlašuje, že se ujímá správy státních drah, a nechal telegrafním spojením rozeslat do všech stanic zprávu o vzniku nového státu.

Od 14. listopadu 1918 do 8. července 1919 se stal prvním československým ministrem železnic.