Nechybí málo a 24letý agent nacistů Jan Svoboda společně s několika mladíky, příznivci nacistů, spáchají v dubnu roku 1945 v Košicích atentát na prezidenta Edvarda Beneše. Naštěstí k tomu nedojde, ale jen shodou okolností.

Po válce je Jan Svoboda (1921–2011) za svou činnost vlastizrádce odsouzen  k smrti, ale vyvázne díky amnestii muže, kterého sám hodlal poslat na smrt. Život je někdy plný paradoxů.

Nápad zavraždit československého prezidenta Edvarda Beneše se zrodí na počátku roku 1945 v hlavě vysokého důstojníka SS Aloise Krannicha.

Je to německý poradce v Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách, což je česká obdoba Hitlerjugend. Jan Svoboda, který dostane od Krannicha za úkol atentátu velet, je funkcionářem Kuratoria.

Aktivní fašista

Další tři mladíci jsou členové fašistické organizace Hlinkova garda, kteří nedávno utekli ze Slovenska před blížící se Rudou armádou. Kdo vůbec je Jan Svoboda? Narodí se v Brně do rodiny právního úředníka.

Je příznivcem nacionálního socialismu a spoluzakládá  Kuratorium, jehož cílem je šířit fašismus mezi českou mládeží. Začne v Praze studovat medicínu, ale kvůli uzavření vysokých škol ji nestačí dokončit.

Zúčastní se studijní cesty Kuratoria po německé Říši, kde se seznamuje s polovojenskou organizací Hitlerjugend a projde tu speciální přípravou. Je také členem československého fašistického hnutí Vlajka.

Zdatný udavač

Svoboda se navíc stane agentem pražského gestapa s krycím jménem Pater. Před odbojovými pracovníky se vydává za jejich člověka a zakládá ilegální skupiny mládeže. Když se mu podaří někoho naverbovat, udá ho gestapu.

Edvard Beneš přijíždí do Košic 3. dubna 1945. Po více než šesti letech je konečně na půdě bývalého Československa a jmenuje tu novou, takzvanou košickou vládu.

Krannich vysvětlí Svobodovi, že porážka Německa je sice neodvratná, ale po válce by se nemělo Československo znovuobnovit. Proto je nutné Beneše odstranit.

Už je pozdě

Dne 28. dubna usedne skupinka v Praze do rychlíku směrem na Moravu. Ale ve Vsetíně se dozví, že Adolf Hitler je mrtev, Berlín padl a československá armáda už stojí na moravskoslovenských hranicích.

Tři ze skupiny prchají raději zpátky na západ, Svoboda s dalšími dvěma kumpány chtějí úkol splnit a pokračují na Slovensko. To už je ale začátek května a Svoboda se dozví, že Beneš míří na Moravu a do Prahy. Pochopí, že vše je ztraceno.

Po odsouzení stráví Svoboda ve vězení 17 let. Zbytek života působí jako úctyhodný občan ve Středočeském kraji, kde se zabývá ochranou památek. Podaří se mu předstírat, že byl neprávem vězněn jako člen třetího odboje.