Malý hmyz, který dokáže způsobit velké problémy – to je blecha. V čem jsou tito paraziti obdivuhodní a na co je vhodné si dát pozor? Blecha totiž dokáže člověku způsobit i těžké poškození jater!
V posledních letech došlo kvůli mírným zimám k výraznému nárůstu bleší populace. Existuje okolo 2500 druhů blech, v Česku se vyskytuje zhruba 90 z nich. Možná vás překvapí, že na zvířatech žije pouze 5 % blech, zbytek bleší kolonie sdílí domácnost s lidmi.
Blecha totiž většinu času tráví mimo zvíře, a to buď v pelechu domácího mazlíčka, v koberci anebo třeba na pohovce v obývacím pokoji. V kožichu psa či kočky se blecha vyskytuje pouze v případě, že zrovna saje krev, což je přibližně 20 minut až 4 hodiny denně.
Krvežíznivá a nenasytná
Blecha totiž vysaje výrazně větší množství krve, než je schopna zpracovat. Hovoří se až o 60 % navíc. Žaludek tohoto tvora se totiž dokáže až 20x zvětšit.
Nezpracované zbytky, které blechy vylučují, tak obsahují velké množství nestrávené krve a jsou následně potravou jejich larev. Ačkoli z tohoto úhlu pohledu možná blechy mohou působit nenasytně, opak je pravdou.
Dospělá blecha zvládne v opuštěném hnízdě hostitele přežít bez potravy 6 měsíců až rok.
Rok hladovky?
Jak je to možné? Má-li blecha ideální podmínky, konkrétně vlhko a teplo, vydrží mnoho měsíců naživu i bez přítomnosti tvora, kterému by mohla sát krev. Co už ovšem nezvládne, je rozmnožování.
Samička se totiž po páření musí živit krví, aby byla schopna získat bílkoviny pro vytvoření vajíček. Pak v několika snůškách klade bílá vajíčka o velikosti přibližně 0,6 milimetru.
Jedna blecha každý den naklade až 50 vajíček, celkový počet nakladených vajíček může být až 500! Doba vývoje se pak pohybuje podle teploty a druhu blechy mezi 5 a 16 dny.
Blecha umí čekat
Poté se líhnou chlupaté beznohé larvy se silnými kusadly. Nejdéle po dvanácti dnech se zakuklí a po dalších několika dnech se z kokonu vylíhne dospělá blecha.
Pokud je příliš chladno nebo v dosahu není žádný tvor, kterému by blecha po vylíhnutí mohla sát krev, nevylíhne se a vyčkává. Jak pozná hostitelovu přítomnost? Kukla nemá žádné „okénko“, kterým by hostitele vyhlížela.
I kdyby měla, moc by to nepomohlo, protože blechy mají jen jeden pár maličkých nevyvinutých očí, jež reagují pouze na intenzitu světla.
Jak roznáší choroby?
Vedle samotného pokousání hostitele mohou blechy také přenášet nebezpečné původce onemocnění zvířat i lidí. Některé blechy přenášejí bakterie moru či skvrnitého tyfu, další jsou nebezpečné tím, že jsou mezihostitelem obávaného vnitřního parazita – tasemnice.
K jejímu přenosu na dítě či dospělého stačí jen jedno přátelské olíznutí psa či kočky. A blecha, která ulpěla na tlamě zvířete, může rázem putovat i do těla lidského. Nakažení tasemnicí přitom může vést až k těžkému poškození jater!
Mistři světa ve skocích
Blecha je s ohledem na velikost svého těla s přehledem nejlepším skokanem v živočišné říši. Sice měří podle druhu pouhých 1,5 až 3 milimetry, ale odrazit se dokáže až do výšky 30 cm a doskočit do vzdálenosti asi 35 cm.
Aby se člověk velký 180 centimetrů bleše v tomto ohledu vyrovnal, musel by skokem překonat 234 metrů. To je jako by přeskočil čtyři Petřínské rozhledny postavené na sebe!
Nohy jako pružiny
Jak to blecha dokáže? Vědci z univerzity v Cambridge podrobili bleší skoky podrobnému zkoumání a zjistili, že blecha má v horní části zadních skákavých nohou struktury z vysoce pružné bílkoviny – resilinu.
Ten dokáže, stejně jako pružina, akumulovat energii, která se pak při odrazu přes soustavu kloubových pák končetin přenese do jejich posledních článků. Uvolněná síla pak 0,7 miligramů vážící blechu vymrští vzhůru.
V okamžiku výskoku bylo naměřeno zrychlení 1500 m/s2, což představuje přetížení 150 G. Tedy 25x více, než zažívají astronauti při startu rakety.
