Skip to content

Záhadný výtrysk na kometě: Co pozorovala sonda Rosetta?

Loni byl pozorován gejzír prachu proudící z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a okamžitě vyvolal otázku: odkud se vzala energie k jeho vzniku? Vědci se nyní domnívají, že ta byla uvolněna z nitra komety. Možná šlo o uvolnění plynu nahromaděného pod ledem v „kapse“, možná o únik nějakého jiného plynu.

Výtrysk byl pozorovaný sondou ESA Rosetta dne 3. července 2016. Tedy jen několik měsíců před koncem mise a v době, kdy kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko směřovala od Slunce a byla od něj vzdálena zhruba 500 miliónů kilometrů.

Výtrysk na kometě.

„Zaregistrovali jsme jasný výtrysk prachu proudící z povrchu podobně jako fontána,“ vysvětluje Jessica Agarwalová z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy v německém Göttingenu, která je hlavní autorkou nově publikované studie. „Trval přibližně hodinu, přičemž jeho vydatnost byla zhruba 18 kg prachu každou sekundu.“

Kromě prudkého zvýšení množství prachových částic proudících z komety sondy Rosetta detekovala také drobná zrnka vodního ledu. Snímky pak odhalily přesné umístění výtrysky: deset metrů vysokou zeď kolem, kruhové prohlubně na povrchu.

Evropská sonda Rosetta.

Již dříve byly na kometě registrovány výtrysky, kolabující převisy či podobné jevy, ale aktuální pozorování mělo jistou dávku štěstí: nejenom, že sonda snímkovala inkriminovanou lokalitu detailně, ale také se jí podařilo odebrat vzorky vlastního vyvrženého materiálu. „Tento výtrysk byl skutečně speciální. Získali jsme k němu úžasná data z pětice různých přístrojů, takže přesně víme, jak se změnil povrch komety a z čeho se materiál skládal. Sonda Rosetta totiž, čirou náhodou, prolétala skrze vyvržený materiál a měla svoji pozornost upřenou na správné místo povrchu ve chvíli, kdy k události došlo,“ dodává Jessica Agarwalová. „Až do této události se něco podobného v takovém detailu a tak pokryté nepodařilo Rosettě získat.“

Původně se vědci domnívali, že výtrysky může představovat povrchový led odpařovaný slunečním zářením. Jenže měření sondy Rosetta rychle ukázaly, že jde o něco mnohem energetičtějšího, co žene prach z komety do prostoru. „Energie, která jej poháněla, musela být uvolněna zpod povrchu,“ vysvětluje Jessica Agarwalová. „Evidentně jsou v kometách procesy, kterým ještě plně nerozumíme.“

Led na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Jak došlo k uvolnění této energie, zůstává nejasné. Možná měla podobu plynových bublinek proudících k povrchu skrze podzemní dutiny a následně vytrysknoucích ven skrze staré průduchy, nebo zásob ledu prudce reagujících na vystavení slunečnímu záření.

„Jedním z hlavních úkolů sondy Rosetta bylo zajistit, jak komety pracují. Například jak se jejich plynný obal zformuje a jak se mění v čase,“ vysvětluje projektový vědec mise Rosetta v ESA Matt Taylor. „Výtrysky jsou zajímavé i z tohoto pohledu, jenže je nejsme schopni předpovědět z hlediska místa a času, kde a kdy k nim dojde. Tentokrát jsme ovšem měli štěstí a jeden zachytili.“

Modul Philae, který na kometě přistál.

„Mít plné pokrytí s širokou paletou přístrojů je u výtrysků jako je tento skutečně cenné a máme tak jedinečnou možnost zjistit, co stojí za těmito událostmi.“ Vědci mise Rosetta nyní kombinují pozorování získaná u komety s počítačovými simulacemi a laboratorní prací, aby zjistili, cože přesně je oním hybatelem u podobných výtrysků na kometách.

 

Foto: ESA, Space
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …