Už v roce 1920 byla newyorská Wall Street rušnou třídou obchodníků a finančníků. V okolních domech pracovaly kromě bankéřů také stovky poslíčků, písařek, sekretářek a úředníků.

Každý den kolem poledne davy těchto lidí zaplnily ulici, když spěchali na oběd. V tomto shonu se úplně ztratil koňský povoz s vozem přikrytým plachtou. Nikdo si jej nevšímal, dokud nezastavil napříč rušnou ulicí poblíž největší banky v New Yorku.

Závaží jako šrapnely

Byla přesně jedna minuta po poledni, když ve špičce a v nejrušnější části Wall Street explodovala skoro padesátikilová nálož TNT ukrytá ve voze. Pod plachtou kromě výbušniny bylo také přes dva metráky litinových závaží, která se při explozi zachovala jako dělostřelecké šrapnely a okolí výbuchu rozmetala na kousky.

Na rušné ulici zemřelo v tu chvíli 38 lidí a stovky jich byly vážně zraněny. Vyšetřovatelé a policisté nejdříve netušili, že by mohlo jít o teroristický útok. Jejich teorií byla nehoda při převozu výbušného materiálu a vyslýchali proto obchodníky a distributory.

Nešťastný úklid důkazů

Mezitím se ovšem bankéři chtěli vrátit k obchodování, a proto byla ulice už v noci po výbuchu čistě uklizena. Tím ale byly také zničeny případné důkazy, které by mohly při vyšetřování pomoci. Když se tehdejší kriminalisté začali zajímat o aktivity ultralevicových a bolševických aktivistů, bylo už pozdě.

I přes rozsáhlé pátrání trvající ještě ve 40. letech se viníka nepodařilo odhalit.

Nastražili bombu Italové?

Jedinou stopou zůstal dopis objevený v poštovní schránce nedaleko místa výbuchu. Stálo v něm: „Nebudeme vás nadále tolerovat. Propusťte politické vězně, nebo všichni zemřete.“ Mnozí historikové a odborníci dnes věří, že za pumovým útokem stála skupina italských anarchistů nazývaných podle svého vůdce Galleanisté.

Ti byli nechvalně proslulí zasíláním poštovních bomb vysokým americkým úředníkům a podnikatelům. Poté co první byla otevřena tak, že nevybuchla, byl v roce 1919 zbytek zásilek odhalen už na poštovních úřadech.